Turistické cíle v okolí obce Moravský Žižkov

Fara v novogotickém stylu na rozhraní náměstí a zámeckého parku, naproti hlavnímu vstupu do zámeckého kostela sv. Jakuba st. Vznik - po roce 1768. Jednopatrový objekt na protáhlém obdélném půdoryse, krytý valbovou střechou. Součástí areálu jsou kolna, prádelna s dřevěným altánem a bývalé stáje.

Barokně-klasicistní zámeček (kúria) vznikl zřejmě počátkem 19. století, snad přestavbou staršího sídla. V současnosti je nově zrekonstruovaná stavba využívána jako lovecká restaurace.

Hrad založený asi Břetislavem I. ve 30. let. 11. stol. jako náhrada za velkomoravské Mikulčice. Ve 13. stol. přestavěn v kamennou stavbu. Na poč. 16. stol. renesanční přestavba na zámek. Od konce 18. stol. upraven v tabákovou továrnu, která jej zcela pohltila. R. 1915 zbořeny poslední zbytky hradu.

Barokní zámek z roku 1642, v roce 1746 rozšířen. V současnosti je využíván pro potřeby Masarykova muzea v Hodoníně.

Reliéf hrádku, který měl podobu klasického jednoduchého sídla se zaobleným jádrem, které obtáčel příkop a val. Dnes nejsou po zástavbě žádné stopy. Písemné zprávy nejsou známé. Podle nálezů keramiky místo datujeme do 14.-15. st.

Zámek byl postaven v letech 1816–1827 pod vedením zednických mistrů Karla Schlepse a Josefa Poppelacka podle plánů J. Hardtmutha, J. Kornhäusla nebo J. Engela. Středem zámku procházela hranice mezi markrabstvím moravským a arcivévodstvím dolnorakouským, jak o tom svědčí nápis na průčelí.

Reliéfní náznaky tvrze ze 13.století, dnes díky zemědělské činnosti téměř neznatelné.

Umělá romantická zřícenina, postavená roku 1807. Jeden z letohrádků, postavený jako první v Lednicko - valtickém areálu pro Jana I. Lichtenštejna. Projekt vypracoval Joseph Hardmuth. Sloužil jako lovecký zámeček.

Zcela zmizelé tvrziště poprvé zachycené roku 1408, kdy Hynek z Ronova a Letovic zapisoval obec Jarohněvice Vítoslavovi z Voděrad. Jako součást tehdejšího zboží se v zápise uvádí i tvrz. Po odprodeji Vilémem z Pernštejna v roce 1496 městu Hodonín tvrz zanikla.

Kamenný klasicistní kříž datovaný do roku 1783 na prostranství před kostelem sv. Kunhuty. Hodnotná kamenická práce pořízená při obnově zmíněného kostela. Památkově chráněný.

Kaple ve tvaru rotundy, krytá kuželovou střechou s vrcholovým křížem. V průčelí pravoúhlý vchod, uzavřený prosklenými dveřmi a mříží. Na bocích malá kulatá okénka. Postavena v roce 1882.

Čtvercová zděná kaple stojící na křižovatce cest u železničního přejezdu. Byla postavena zdejším občanem Jiřím Pospíšilem na místě bývalé holírny. Při úpravě křižovatky byla rozebrána a vystavěna nová v současné podobě - v roce 1967.