Turistické cíle v okolí obce Zakřany

Zámek byl přestavěn městem Brnem ve druhé pol. 16. stol. ze starší tvrze. V letech 1888–89 byla v barokním slohu přistavěna dvě křídla. Po r. 1945 zde byl zřízen učňovský internát. Dnes je zámek majetkem města Kuřimi a slouží potřebám SOU.

Zřícenina hradu ze 14. st. Postaven mezi l. 1364 a 1376 Jaroslavem z Kninic. Na přelomu 14. a 15. st. byl základnou vojenských rot Jaroslavova syna Jana Sokola z Lamberka. Zbořen za feudálních rozbrojů kolem r. 1440. R. 1459 byl již pustý.

Raně středověké opevnění přirozeně chráněné ze tří stran prudkými srázy. V místě přístupové šíje ostrožnu chránil příčný val a příkop a po obvodu bylo zřejmě opevnění lehké konstrukce. Nálezy datují osídlení do 11. a 12. stol.

Roku 1770 nechal opat rajhradského kláštera postavit jednoduchý, pozdně barokní lovecký zámeček. Roku 1776 byla proti zámku v parku postavena kaple sv. Anny. Roku 1884 zámek opraven, zmodernizován a rozšířen.

Zříceniny hradu zvaného Ketkovský hrad. Založen údajně ve 13., spíše však až v pol. 14. st., kdy patřil pánům z Lipé. Okolo r. 1440 obsazen rakouskými lapky, r. 1442 dobyt vojskem královských měst a rozbořen.

Klasicistní hrobku dala pro svého manžela, knížete Karla z Lichtenštejna, postavit r. 1789 kněžna Marie Eleonora z Oettingen-Spielbergu. Posledním pohřbeným zde byl Rudolf z Lichtenštejna r. 1908.

Zaniklá tvrz. V písemných pramenech o ní není zmínka, ves Lipňany se zmiňuje r. 1366. Do r. 1455, kdy byla připojena ke Slavěticím, byla samostatným zbožím. Archeol. nálezy datují život na tvrzi do období 13.–1. pol. 14. stol. Vesnice byla opuštěna v l. 1493–1503 v důsledku česko-uherských válek.

Archeologickým průzkumem nepotvrzené místo lukovanské tvrze, jež pravděpodobně existovala již v roce 1269 za Zdeslava a Arnošta z Lukovan. Písemně ale doložena až v roce 1544.

Mariánský sloup od Štěpána Pagana byl postaven nákladem města v l. 1721–26. Zdobí jej socha Madony s Ježíškem, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána, sv. Barbory a sv. Šebestiána, sv. Rocha a sv. Karla Boromejského.

Zaniklá tvrz byla postavena patrně někdy před r. 1203 za Štěpána z Medlova. V majetku pánů z Medlova, poté jevišovické větve pánů z Kunštátu, přímo zmiňována r. 1358, r. 1447 připadla klášteru v Dolních Kounicích. Poté zanikla. Stávala před severní částí kostela sv. Bartoloměje.

Rozsáhlé zbytky městského hradebního pásu asi z 1. pol. 14. století. Do současné podoby hradby přestavěny na počátku 16. století. Ohrazení města ztratilo v 19. století význam a jejich bezprostřední okolí je postupně zastavováno.

Opevnění města existovalo již v polovině 14. století. Dochovaná hradba má místy výšku 4–5 m, nikde však není zachovaná původní výška a cimbuří. Jednoduchá hradební zeď byla ve 2. pol. 15. století zesílena parkánovou zdí s baštami, bašta s klíčovými střílnami se dochovala v jihozápadním úseku.