Turistické cíle v okolí obce Zakřany

nebo vyberte

Zakřany

Jihomoravský kraj,  Brno-venkov  (BO)
Nalezeno celkem 165 záznamů, 8 / 14 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 křížová cesta
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Rosice
Křížová cesta z r. 1773 vede ke kapli Nejsvětější Trojice. Prochází dvouřadou, 300 m dlouhou lipovou alejí s lipami až 190 let starými. Zastavení tvoří trojboké kamenné jehlance s vytesanými reliéfy. Chybějící 13. zastavení supluje kamenný kříž.
 křížový kámen
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Zakřany
Křížový či pamětní kámen stojí při staré vozové cestě na Vysoké Popovice. Podle pověsti připomíná smrt dvou soků v lásce a jejich milé. Podle pověsti zde byly původně kameny tři – za každého mrtvého jeden. Asi metr vysoký kámen má vyrytý jednoduchý kříž. Nedaleko jsou boží muka z 19. století.
 křížový kámen (smírčí kámen)
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Biskoupky
Křížový kámen s vytesaným latinským křížem byl vztyčen někdy v průběhu 17. století. Podle pověsti na tomto místě zemřel francouzský voják. Křížové (s vytesaným křížem) nebo smírčí kameny (byly součástí smírčích smluv) bývaly vztyčovány v místech, kde se stal hrdelní zločin, nebo neštěstí.
 Kubův most
145.0 m. n.m.
Železná cesta
most, chátrající, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Maršov
Kubův most byl vybudován na Železné cestě v obd. středověku, kdy se na Šmelcovně těžila železná ruda a po zpevněné cestě se železnicí, po které náklady přepravovaly koňské a volské potahy, se přepravovala k dalšímu zpracování. Její starý název Eisenwerks–Bergstrasse znamená báňská horská cesta.
 Kupařovice
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Kupařovice
Barokní venkovské sídlo Dietrichštejnů z l. 1740–42 podle projektu F. A. Grimma. Sochařská výzdoba od I. Lengelachera a malby v interiéru od J. Rottra. Stojí pravděpodobně na místě dvora z 16. stol. Dříve zčásti hotel Stella Coeli, nyní nevyužívaný.
 Kuřim
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Kuřim
Zámek byl přestavěn městem Brnem ve druhé pol. 16. stol. ze starší tvrze. V letech 1888–89 byla v barokním slohu přistavěna dvě křídla. Po r. 1945 zde byl zřízen učňovský internát. Dnes je zámek majetkem města Kuřimi a slouží potřebám SOU.
 Lamberk
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina
Zřícenina hradu ze 14. st. Postaven mezi l. 1364 a 1376 Jaroslavem z Kninic. Na přelomu 14. a 15. st. byl základnou vojenských rot Jaroslavova syna Jana Sokola z Lamberka. Zbořen za feudálních rozbrojů kolem r. 1440. R. 1459 byl již pustý.
 Lažánky
330.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Lažánky
Raně středověké opevnění přirozeně chráněné ze tří stran prudkými srázy. V místě přístupové šíje ostrožnu chránil příčný val a příkop a po obvodu bylo zřejmě opevnění lehké konstrukce. Nálezy datují osídlení do 11. a 12. stol.
 Lesní Hluboké
503.0 m. n.m.
zámek - lovecký, chátrající, nepřístupno, Jihomoravský kraj
Roku 1770 nechal opat rajhradského kláštera postavit jednoduchý, pozdně barokní lovecký zámeček. Roku 1776 byla proti zámku v parku postavena kaple sv. Anny. Roku 1884 zámek opraven, zmodernizován a rozšířen.
 Levnov
Ketkovský hrad
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Zříceniny hradu zvaného Ketkovský hrad. Založen údajně ve 13., spíše však až v pol. 14. st., kdy patřil pánům z Lipé. Okolo r. 1440 obsazen rakouskými lapky, r. 1442 dobyt vojskem královských měst a rozbořen.
 Lichtenštejnská hrobka
sakrální památky, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Moravský Krumlov
Klasicistní hrobku dala pro svého manžela, knížete Karla z Lichtenštejna, postavit r. 1789 kněžna Marie Eleonora z Oettingen-Spielbergu. Posledním pohřbeným zde byl Rudolf z Lichtenštejna r. 1908.
 Lipňany
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Vysočina
Zaniklá tvrz. V písemných pramenech o ní není zmínka, ves Lipňany se zmiňuje r. 1366. Do r. 1455, kdy byla připojena ke Slavěticím, byla samostatným zbožím. Archeol. nálezy datují život na tvrzi do období 13.–1. pol. 14. stol. Vesnice byla opuštěna v l. 1493–1503 v důsledku česko-uherských válek.