Turistické cíle v okolí obce Domašov

Zámek z let 1795–1798, letní sídlo rodu Haugwitzů. V l. 1826–1829 přestavěn klasicistně. Okolo park s několika drobnými klasicistickými stavbami, např Silvánův či Apollónův chrám. Dnes ústav sociální péče.

Smírčí kámen s reliéfem řeckého kříže a sekery je umístěn v jihovýchodní obvodové zdi zdejšího kostela. Stáří a původ objektu jsou bohužel neznámé.

Barokní socha sv. Floriána byla vztyčena r. 1679 nebo 1680 před budovou dnes již zbořené obecní radnice. Sochy sv. Floriána, patrona hasičů, se stavěly na pomoc a ochranu svatého proti požárům v době, kdy byly velkým postrachem. Tuto sochu zaplatily peníze vybrané v dobrovolných sbírkách.

Barokní sousoší z roku 1715 od brněnského sochaře Antonína Rigy nechala jako poděkování za odvrácení moru vytvořit Marie Isabella rozená Lamberková, manželka majitele náměšťského panství hraběte Jana Filipa z Werdenbergu. Do roku 1947 bylo sousoší obehnáno kovanou mříží. Kovová holubice je novodobá.

Barokní špitál s kaplí sv. Anny a dvěma obytnými budovami po stranách vybudovala vrchnost hrabata Kufštejnové v l. 1743–45. Rozšířen byl za Haugwitzů v l. 1758 a 1770. Špitálníci zde žili do r. 1945. Po r. 1948 byl upraven na městské muzeum, poté sídlo Svazarmu, dnes slouží jako kulturní středisko.

Gotický měšťanský dům byl na radnici upraven v r. 1645 v pozdně renesančním slohu. Na fasádě se dochovala sgrafita, restaurovaná při opravách ve 30. letech 20. století. Dnes sídlo městského muzea se stálými expozicemi – síní fotografa Ondřeje Knolla a Papírníkovu tiskárnu a prostorem pro výstavy.

Jeden z nejmladších zámků na Moravě, a to ve smyslu šlechtického sídla, byl založen v r. 1912 jako letní sídlo Alberta Herberštejna, příslušníka význačného šlechtického rodu vlastnícího Dolnokounické panství. Z tohoto důvodů byla nejkratší i "životnost" zámku.

Hradiště zvané Tetčice, ležící na příhodném výběžku z masivu Skalka, zatím bez archeologických nálezů.

Gotický hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století. Po Trmačově se psali příslušníci vladyckého rodu. První byl již roku 1305 Ondřej. Hrad zanikl pravděpodobně ve válkách první poloviny 15. století. Dodnes zbyly zbytky věže a základy malého hradu.

Prostý barokní zámek z 2. pol. 17. stol. postavený na místě starší tvrze, obklopen hospodařskými budovami, do nichž je vestavěna čtyřpatrová hranolová vež se vstupní branou.

Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně r. 1330, kdy Půta založil újezdskou větev Tasovců. Po Půtovi zde sídlil v l. 1350–1371 Tas a r. 1385 se odtud píše Čeněk. Když byla tvrz připojena k Boskovicím, v jejichž panství se r. 1390 připomíná, velmi pravděpodobně byla opuštěna a zanikla.

Zbytky hrádku dvou stavebních fází pánů z Újezda ze 13.–14. století. Hrádek byl intenzivně obýván, ale zřejmě nedokončen. Naposledy se připomíná pod názvem "Hrádek" roku 1593, ale to byl patrně již ve zříceninách.