voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Nejvýznamnější rekreační oblast města Brna. Nachází se na území Bystrce a Kníniček. Byla vybudována v l. 1936–40 na řece Svratce citlivým vsunutím do lesnaté a skalnaté krajiny. Dřívější název byl Kníničská přehrada. Pro Brňáky známá jako Prýgl.
Údajný středověký hrad či možná ještě starší hradiště označované jako Bučín prý stávalo někde pod vrcholem kopce. Zatím však ani jedno z nich není potvrzené či lokalizované v terénu.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Čebín
Železná rozhledna - telekomunikační stožár, jenž je zároveň rozhlednou - stojí 432 m.n.m. Je vysoký 38 m, vyhlídka je ve výšce 30 m. Vystavěn r. 2002, slavnostně otevřen 30.8.2003 při příležitosti oslav výročí 650. let od založení obce.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Předklášteří
Rozlehlé opevnění na stejnojmenném homolovitém návrší. Dochováno torzo bašty a valy a příkopy vnějšího opevnění. Stavba datována do druhé čtvrtiny 15. století, r. 1428 patřila Pernštejnům. Před polovinou 15. století opuštěna a spálena.
technická památka, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Heroltice
Tzv. Čertova hráz dlouhá 32,2 m byla postavena v r. 1802 k zadržování vody. Její ruiny jsou připomínkou historie plavení dřeva po Svratce do Brna v období napoleonských válek. Systém byl využíván do r. 1850.
Zaniklý hrad v novodobé zástavbě, který se nacházel jihovýchodně pod dnešním kostelem kostela sv. Mikuláše. Patřil původně pánům z Deblína, jednoho z nejstarších šlechtických rodů na Moravě.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Horní Lhotice
Téměř zaniklá tvrz, jedna ze dvou tvrzí ve vsi Horní Lhotice. Podle nálezů keramiky se odhaduje, že se zde žilo ve 13. stol. Písemné prameny se o tvrzi nezmiňují, není tedy známo, kdo ji postavil a jaká byla její další historie.
Správní a obytná budova vrchnostenského dvora benediktýnů z Rajhradu z r. 1720, označovaná jako zámeček. V letech 1947-1950 soukromý majetek rodu Halačků, poté od r. 1952 ve správě JZD, dnes opět v rukou původních vlastníků.
Přes tři sta let památný starý dub, který své jméno nezískal podle svých tří kosterních větví, ale podle stanoviště na rozcestí tří lesních cest – do Kohoutovic, Žebětína a Bosonoh.
Rosicko-oslavanská uhelná pánev je nejstarší a zároveň nejmenší u nás. Začalo se zde těžit v r.1755. V té době bylo napojeno na oslavanskou elektřinu i město Brno nejvyšším napětím v tehdejším Rakousku-Uhersku. V r. 1992 byl provoz na dole Kukla zastaven a věže demontovány.
Domašov 
