Jeden z nejmladších zámků na Moravě, a to ve smyslu šlechtického sídla, byl založen v r. 1912 jako letní sídlo Alberta Herberštejna, příslušníka význačného šlechtického rodu vlastnícího Dolnokounické panství. Z tohoto důvodů byla nejkratší i "životnost" zámku.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Lomnice
Pozdně barokní synagoga v Lomnici pochází z let 1780–85, kdy nahradila starší stavbu. Stojí na západní straně náměstí někdejšího ghetta, severně pod jádrem městečka.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Hluboké Dvory
Gotický hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století. Po Trmačově se psali příslušníci vladyckého rodu. První byl již roku 1305 Ondřej. Hrad zanikl pravděpodobně ve válkách první poloviny 15. století. Dodnes zbyly zbytky věže a základy malého hradu.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj
Prostý barokní zámek z 2. pol. 17. stol. postavený na místě starší tvrze, obklopen hospodařskými budovami, do nichž je vestavěna čtyřpatrová hranolová vež se vstupní branou.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Újezd u Černé Hory
Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně r. 1330, kdy Půta založil újezdskou větev Tasovců. Po Půtovi zde sídlil v l. 1350–1371 Tas a r. 1385 se odtud píše Čeněk. Když byla tvrz připojena k Boskovicím, v jejichž panství se r. 1390 připomíná, velmi pravděpodobně byla opuštěna a zanikla.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Újezd u Tišnova
Zbytky hrádku dvou stavebních fází pánů z Újezda ze 13.–14. století. Hrádek byl intenzivně obýván, ale zřejmě nedokončen. Naposledy se připomíná pod názvem "Hrádek" roku 1593, ale to byl patrně již ve zříceninách.
Stavba tratě zahájena r. 1940, v průběhu války zastavena. Po skončení války stavba pokračovala. Velký viadukt má pilíře kamenné, kromě prostředních tří pilířů, které jsou z armovaného betonu. Viadukt je postaven do oblouku. Na viaduktu došlo r. 1970 k železničnímu neštěstí.
hrad, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Brno-Veveří
První zmínka o hradu z r. 1234. Později sloužil jako vězení pro odpůrce Přemysla Otakara II. Ve 13. a 14. st. rozšiřován. Utrpěl obléháním Švédy roku 1645, dobyt však nebyl. V polovině 18. st. dostal hrad svou nynější podobu.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Víckov
Sídlo, z kterého dnes je zřícenina, vyrostlo v původním dominiu záhy zaniklého hradu Bukova, které rod pánů z Víckova získal patrně věnem. V r. 1340 se po hradě píše Bernard z Víckova. Pravděpodobně byl hrad opuštěn už v první čtvrtině 15. st.
Nevelký klasicistní lovecký zámeček s přilehlými objekty nechal v l. 1829-1830 vybudovat Jindřich Vilém III. Haugwitz. Ve vlastnictví jeho rodu zůstal až do r. 1945, kdy přešel do držení státu. Po rekonstrukci v l. 1956-1958 sloužil jako rekreační středisko. V současnosti je školicím střediskem.
Barokní zámek byl původně tvrzí ze 13. stol. Karel Pergar z Pergu v letech 1596–1600 přestavěl tvrz na jednokřídlý renesanční zámek. V r. 1636 majitel Alfons de Castro nechal k zámku přistavět další dvě barokní křídla. Dnes soukromý majetek.
Troubsko 
