Turistické cíle v okolí obce Malešovice

Farní kostel, původně zasvěcený Panně Marii, byl ve Velkých Němčicích od pol. 13. stol. R. 1605 a za třicetileté války byl starý kostel spálen a téměř zbořen. Znovu postaven a vysvěcen byl roku 1652. Věž byla upravena r. 1873. R. 1672 byly vybudovány dva boční oltáře. Hlavní oltář je z r. 1895.

Kostel vznikl před r. 1502 v době, kdy ves patřila benediktinskému klášteru v Třebíči. Na počátku třicetileté války kostel postihl požár a poté znovu v r. 1792, po němž byla střecha věže snesena níže o zničené dřevěné patro. Poslední požár jej postihl v r. 1828.

Historie kostela sahá k přelomu 12. a 13. stol. V r. 1356 se poprvé zmiňuje fara. Za třicetileté války kostel vyhořel, ale následně byl obnoven a později několikrát upraven a rozšířen. Poslední velká rekonstrukce proběhla po požáru v r. 1945. Fara byla po válce adaptována pro účely mateřské školy.

Kostel Všech Svatých byl postaven na přelomu 13. a 14. st. Dnešní podoba je z r. 1899, z iniciativy faráře Msgr. Antonína Párala. Z původního kostela pocházejí zvony z roku 1494 a mladší z roku 1565. Kolem kostela byl původně hřbitov, který však byl zrušen v roce 1883.

Původně farní románský kostel zasvěcený sv. Vavřinci, uváděný r. 1248. V r. 1630 zničen požárem. V l.1646–60 obnoven na náklady knížat z Liechtensteina A. Ernem a J. K. Ernem. V r. 1660 znovu vysvěcen a zasvěcen Všem svatým.

Poutní místo spojené s nalezením sošky sedící Panny Marie s Ježíškem v keři z trní. Na místě nálezu stojí kaple Zjevení Panny Marie z 19. stol. Současný barokní areál pochází z pol. 17. stol. Koncem 19. stol. přibyly ke kostelu jeho dvě vysoké věže.

Zaniklá tvrz. Dle archeologického průzkumu bylo místo osídleno ve 13. a 14. stol. a byly objeveny i pozůstatky kostelíka vedle tvrze. Ves Koválov se zmiňuje r. 1307 jako součást panství dolnokounického kláštera. Tvrz zanikla asi už ve 14. stol. společně se vsí, která se r. 1493 uvádí jako pustá.

Barokní venkovské sídlo Dietrichštejnů z l. 1740–42 podle projektu F. A. Grimma. Sochařská výzdoba od I. Lengelachera a malby v interiéru od J. Rottra. Stojí pravděpodobně na místě dvora z 16. stol. Dříve zčásti hotel Stella Coeli, nyní nevyužívaný.

Lovecký barokní zámeček vystavěn r.1744. Později využíván jako byty a k hospodářským účelům. Chátral až do roku 2001, kdy se vlastníkem stalo Sdružení pěstounských rodin. Po rekonstrukci zde zřízen Dům na půli cesty.

Klasicistní hrobku dala pro svého manžela, knížete Karla z Lichtenštejna, postavit r. 1789 kněžna Marie Eleonora z Oettingen-Spielbergu. Posledním pohřbeným zde byl Rudolf z Lichtenštejna r. 1908.

Barokní zámek sloužící pro letní pobyt louckých premonstrátů, zejména opata, byl pravděpodobně postaven v roce 1739. Rok dokončení zámku, stejně jako účast architekta Christiana Alexandra Oedtla na jeho výstavbě, jsou stále předmětem úvah a nejsou stoprocentně potvrzeny.

Mariánský sloup od Štěpána Pagana byl postaven nákladem města v l. 1721–26. Zdobí jej socha Madony s Ježíškem, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána, sv. Barbory a sv. Šebestiána, sv. Rocha a sv. Karla Boromejského.