Turistické cíle v okolí obce Malešovice

NPR byla vyhlášena v r. 2005. Jádro území tvoří červené permské slepence. Má rozlohu 86,6 ha, a bylo zde popsáno 550 druhů vyšších rostlin a řada živočišných druhů. 38 rostlinných a 49 živočišných druhů je chráněných.

Zcela zaniklá tvrz s velmi nepatrnými reliéfními pozůstatky vzniklá pravděpodobně mezi léty 1236 - 1244 za Vlka z Našiměřic, čímž se řadí mezi nejstarší šlechtická sídla na Moravě. Dodnes se dochoval jen reliéfní pozůstatek jádra tvrze v podobě nepatrné vyvýšeniny.

Ves náleží od 13. stol. velehradskému klášteru, který tu ve 14.stol. nechává jako středisko správy vystavět malou tvrz. V rozmezí l. 1682–1686 byla tvrz pro opata Františka Petra Sylaveckého barokně přestavěna dle návrhu Giovanniho Pietra Tencally na rezidencí velehradských opatů v blízkosti Brna.

Přestavěná budova tvrze ze 14.století, dnes na soukromém pozemku a běžně nepřístupná.

Torzo opevnění Nové brány z roku 1572. Nová brána na jihu byla nejmladší z ivančických bran městského opevnění. Jako jediná se částečně dochovala po jejich demolici v 19. století a stala se součástí obytného domu.

Nový židovský hřbitov založen v r. 1680, naposledy byl rozšířen v 19. století. Na severní straně se nachází ruina klenuté obřadní síně a původního hřbitovního vchodu. Dochovalo se na něm asi 1500 barokních, klasicistních i moderních náhrobků. Nejstarší pochází z roku 1688, nejmladší z roku 1940.

Zaniklá tvrz, která stávala na pahorku zvaném Kalvárie. V písemných pramenech se objevuje jen spoře. R. 1253 se zmiňuje farář z Olbramovic. Později byla ves v majetku vyšehradské kapituly, r. 1321 prodána Jindřichovi z Lipé a v majetku jeho rodu byla do poč. 15. stol. Tvrz zanikla někdy v 17. stol.

R. 1225 zal. klášter cisterciaček, opuštěn 1525. Po r. 1577 Kryštofem z Althanu západně od kláštera postaven renesanční zámek, v 18. stol. upraven barokně a klasicistně. Po r. 1945 majetkem státu (skladiště). Od r. 1996 probíhala renovace.

Budovy byly součástí ovocnářské školky Victoria Wannieck Baumschule, zal. r. 1877 Friedrichem Wannieckem a Franzem von Felbingerem na původní staré venkovské usedlosti. R. 1902 přistavěno letní sídlo rodiny Wanniecků (arch. Karl A. Fischl), později zde zřízen pension. Od r. 1958 kulturní památky ČR.

Zámeček v barokním stylu si nechala někdy po roce 1693 postavit majitelka pohořelického panství hraběnka Marie Paarová. Souběžně se zámkem byla založena i poměrně velká zámecká zahrada.

Archeologicky nepotvrzená a dnes již zaniklá tvrz vybudovaná pravděpodobně kolem roku 1349 za Čase z Polánky. Písemně doložena v roce 1533, kdy ji Jan z Lipé propustil z manství Hynku Sokolnickému z Bítova. V roce 1560 přechází opět pod moravskokrumlovské panství a z tohoto důvodu poměrně brzy zanikla.

Zaniklá tvrz na uměle upraveném pahorku, zvaném Mohyla, byla postavena patrně v 2. pol. 14. stol. V písemných pramenech se uvádí, že ve 14. stol. sídlil ve vsi rozvětvený rod z Popic. R. 1366 ves držel Martin z Popic, r. 1406 Petr Bílý z Popic. Tvrz samotná se zmiňuje až r. 1414 již jako pustá.