Turistické cíle v okolí obce Malešovice

Barokní pískovcová socha od neznámého autora, kterou roku 1771 věnoval Jiří Šubert ze Syrovic. Socha zobrazuje světce s jeho obvyklými atributy – v kněžském rouchu, s pěticí hvězd symbolizujících mlčení, které jej podle legendy stálo život, s mučednickou ratolestí a s velkým krucifixem v rukou.

Barokní socha v zámeckém parku u přístupové cesty. Kvalitní sochařská práce z 20. let 18. století. Na hranolovém profilovaném soklu umístěná socha světce v životní velikosti v klasickém postoji a odění; u hlavy svatozář s pěti hvězdami. Na podstavci na přední a zadní straně chronogramní nápisy.

Barokní sousoší sedící Panny Marie pomocné s dítětem v náručí na vysokém hranolovém podstavci doplněném volutami po stranách od význačného mikulovského sochaře Ignáce Lengelachera z roku 1724.

Pila byla pravděpodobně vybudována v souvislosti s barokní přestavbou rajhradského kláštera kolem roku 1721 za probošta Pirma. Opravit ji dal roku 1763 probošt Bonaventura Pitr. Od poloviny 19. století ji vlastnil mlynářský rod Tomků. Svému účelu sloužila do roku 1920, kdy byla zrušena.

Jeden z nejmladších zámků na Moravě, a to ve smyslu šlechtického sídla, byl založen v r. 1912 jako letní sídlo Alberta Herberštejna, příslušníka význačného šlechtického rodu vlastnícího Dolnokounické panství. Z tohoto důvodů byla nejkratší i "životnost" zámku.

Mlýn se poprvé připomíná r. 1536, ale je prokazatelně starší. V l. 1661–1776 centrem statku moravskokrumlovských paulánů. V r. 1910 zrekonstruován a doplněn o vodní turbínu. Nyní galerie a kavárna. Na starší části mlýna deska s erby z r. 1578.

První ivančická synagoga byla postavena před rokem 1417. Znovu zmiňována roku 1618. Dnešní pozdně empírová budova je z let 1850–53 podle projektu vídeňského architekta Lorenze Wagnera. Svému účelu sloužila do r. 1941, poté sloužila jako sklad.

Barokní synagoga, postavena v letech 1652–1656 po zničení staré synagogy švédskými vojsky za třicetileté války. Bohoslužby zde probíhaly do 40. let 20. století. Po válce sloužila budova jako sklad podniku Fruta Modřice. V r. 1991 byla vrácena ŽNO v Brně, slouží jako výstavní a koncertní síň.

Velká barokní sýpka byla postavena někdy po r. 1713 Filipem Ludwigem Sinzendorfem v severozápadní části dvora. Po r. 1918 byl zemědělský dvůr zestátněn a od r. 1925 začal sloužit Vysoké škole zemědělské v Brně. Od r. 1958 je kulturní památkou a dodnes slouží různým způsobem svému původnímu účelu.

Hradiště zvané Tetčice, ležící na příhodném výběžku z masivu Skalka, zatím bez archeologických nálezů.

Zcela zaniklé tvrziště, jež bylo součástí vsi Topolany, rovněž zaniklé. Vznik tvrze se odhaduje na začátek 14. století, zpustla spolu s vesnicí zřejmě v období husitských válek. Na místě se dnes nacházejí zemědělské pozemky.

Jako jezuitská rezidence vznikl tuřanský zámek pravděpodobně po roce 1682 nákladem šlechtičny Marie Jakardovské ze Sudic. V roce 1908 přechází zámek do majetku obce Tuřany. Ta v zámku umístila mj. i obecní úřad, který je v něm v podobě obvodního úřadu brněnské městské části Tuřany dodnes.