Turistické cíle v okolí obce Trboušany

Původně gotický hrad italského kastelového typu (14. stol.) sloužil k ochraně premonstrátského kláštera pod ním. V 16. stol. renesančně přestavěn, s drobnými barokními úpravami. Výrazná dominanta nad městem.

Došková chalupa v Petrovicích s muzejní expozicí je hodnotným příkladem lidové architektury regionu a výjimečnou kulturně-historickou památkou z počátku 19. století. Památkově je chráněna od r. 1958.

Barokní mlýn postavený r. 1804. Často měnil majitele a podle posledního z nich, Jana Drápala, získal svoje jméno. Býval u něho unikátní dřevěný splav, který byl r. 1961 zbořen. Mlýn byl funkční do pol. 20. stol., poté byl znárodněn. R. 1991 přešel do soukromého vlastnictví a prošel rekonstrukcí.

Rosicko-oslavanská uhelná pánev je nejstarší a zároveň nejmenší u nás. Začalo se zde těžit v r.1755. V té době bylo napojeno na oslavanskou elektřinu i město Brno nejvyšším napětím v tehdejším Rakousku-Uhersku. V r. 1992 byl provoz na dole Kukla zastaven a věže demontovány.

Pírkův dům byl postaven pův. v gotickém slohu jako královská tvrz. Provazník Šimon Pírko ji nechal zač. 17. stol. přestavět na renesanční palác (stavitel Antonio di Valdi). Zač. 17. stol. v držení knížat z Lichtenštejna. V 18. stol. přešel do správy města. R. 1872 stavebně upravován. Dnes je zde MÚ.

Zámek vybudoval po r. 1714 Kaschnitz von Weinberg a po r. 1746 Hájek z Waldstätten přistavěl boční křídlo. V r. 1857 areál získali Mitrovští, kteří se věnovali dalším úpravám, při nichž zámek získal dnešní podobu. Po r. 1948 začala stavba upadat a interiér byl přebudován na byty.

Toto středověké sídlo řádu německých rytířů /komenda/ mající charakter hradu bylo založeno po roce1237, kdy jej král Václav I. řádu daroval jako faru. V roce 1362 se připomíná komtur Jan a v roce 1365 zde sídlil Jindřich z Lipé, který městečko Hostěradice držel.

Spletitý systém chodeb o několika patrech se rozprostírá na velké ploše pod obcí, ale hlavně pod přírodní památkou U Kapličky. Vznikl hlavně v 17. stol. a sloužil k hospodářským účelům, ale také k ochraně obyvatel ve válečných obdobích.

Stavbu nechal v poslední čtvrtině 19. stol. postavit hrabě Hubert Karel Sigmund František Josef Harnoncourt–Unverzagt se svou manželkou Josefinou Julií. Poslední pohřeb se konal zřejmě roku 1935. Ve 2. pol. 20. stol. byla hrobka několikrát vyloupena a poničena.

Nepřístupná gotická tvrz přestavěná na zámek. Tvrz ze 14. st., ve 2. pol. 16. st. přestavěna na renes. zámek. Po připojení k Mor. Krumlovu (1598) ztrácí význam, od 19. st. byty, kanceláře. Čtyřkřídlý zámek s arkádovým nádvořím prochází rekonstrukcí.

Zaniklý hrad zmiňován v l. 1308-1453. Dříve mylně umisťován do prostor domu pánů z Lipé. Dnes se předpokládá, že stával v místech za farou na náměstí. Po zániku asi využit k hospodářským účelům, později zbourán. Dochovány možné artefakty ve zdivu stodoly. Místo čeká na řádný archeologický průzkum.

Postaven v letech 1868–1870 jako součást stavby železnice z Vídně do Brna. Byl prvním celoželezným mostem v Rakousku-Uhersku. Pro podobnost mezi viaduktem a Eiffelovkou byl nazýván též „Eiffelův most“. Dodnes se dochovalo jen jeho torzo.