Turistické cíle v okolí obce Trboušany

Trojboká zděná boží muka z r. 1773, stávala při zaniklé cestě z Chrlic do Otmarova. Rekonstruována a na současné místo přesunuta na jaře 2007. Ve výklencích bývaly obrazy Panny Marie Tuřanské, Cyrila a Metoděje a Nejsvětější Trojice.

Hodnotná kamenná boží muka byla vystavěna roku 1631. Tuto skutečnost potvrzuje datace na sloupu. Lucerna na vrcholu sloupu je ozdobena novodobými obrázky Madony.

Zděná boží muka na čtvercovém půdorysu jsou velmi pozoruhodnou památku raného novověku. Jedná se o pozdně renesanční sakrální památku z roku 1604, o čemž svědčí datace na desce vsazené do zadní strany kaplice božích muk. Renovována v roce 1930, památkově chráněna od roku 1958.

Kamenná barokní sloupková boží muka s kamenným křížem na vrcholu. Svým tvarem odpovídají typu božích muk, hojně rozšířených v této části Vysočiny. Kromě datace 1636 na nich není žádný jiný čitelný nápis. Boží muka představovala sloup, u kterého byl před svou smrtí bičován Ježíš Kristus.

Zděná boží muka čtvercového půdorysu, postavená v 1. polovině 18. století. Výzdoba božích muk se nedochovala, neznáme ani, jaké obrazy na nich byly původně umístěny.

Barokní zámeček byl postaven na přelomu 17. a 18. st. jako majetek starobrněnských cisterciáků. Po r. 1782 vlastníky byli Lichtenštejnové a Kinští. Budova byla v 60. l. porušena výstavbou bytů v 1. patře. V přízemí jsou zbytky původního klenutí.

Údajný středověký hrad či možná ještě starší hradiště označované jako Bučín prý stávalo někde pod vrcholem kopce. Zatím však ani jedno z nich není potvrzené či lokalizované v terénu.

Téměř zaniklá tvrz. Budkovice udělovali v léno páni z Lipé, prvně zmiňovány r. 1426. R. 1522 je držel Jan z Heroltic, jemuž je r. 1530 Jan z Lipé uvolnil z manství. R. 1574 Kryštof Josef z Heroltic prodal jejich půlku Berchtoldovi z Lipé, r. 1625 připadla pánům z Lipé i druhá část. Dál se nezmiňují.

Budkovické hradiště pochází z doby železné, horákovské kultury. Leží v lese nad pravým břehem řeky Rokytné při modře značené turistické stezce a jeho rozloha činí asi 0,2 ha.

Původně tvrz připomínaná roku 1561, přestavěná na zámek koncem 18.stol. v barokním stylu, podle návrhu architekta M.Grimma. Od roku 1864 majetkem brněnských biskupů, dnes ÚSP pro zrakově postižené.

Zámek pravděpodobně stojí na místě původní renesanční tvrze, kterou jako své šlechtické sídlo vybudoval tehdejší majitel Cvrčovic Martin z Thurnu někdy po roce 1590. Doložena je roku 1604.

Zaniklá tvrz. Samotná vesnice se prvně zmiňuje r. 1131. Z Dobřínska se píše r. 1278 Vícemil, po něm r. 1310 Mikuláš, poté r. 1367 klerik Pavel. Od r. 1358 byla ves připojena k templštejnskému panství. Pokud tvrz v té době jestě existovala, po sloučení panství byla opuštěna a zanikla.