Turistické cíle v okolí obce Zbýšov

Fara bývala v Náměšti nad Oslavou od roku 1345. Barokní budova byla postavena Kufštejny v l. 1740–45. Na fasádě plastiky sv. Josefa a sv. Jáchyma od Josefa Winterhaldera. V interiéru je polychromované dřevěné sousoší Nejsvětější Trojice ze třetí čtvrtiny 18. století a obrazy od Karla Josefa Aigena.

Romantická stavba otevřené besídky je z r. 1830. Původně měla vsazená novogotická okna, dveře, uvnitř podlahu z dubových parket a barokní polstrované židle. Ke glorietu vede 7 kamenných schodů. Je nově opraven.

Zámek vybudoval po r. 1714 Kaschnitz von Weinberg a po r. 1746 Hájek z Waldstätten přistavěl boční křídlo. V r. 1857 areál získali Mitrovští, kteří se věnovali dalším úpravám, při nichž zámek získal dnešní podobu. Po r. 1948 začala stavba upadat a interiér byl přebudován na byty.

Tvrz je součástí komplexu budov, který založili v první pol. 13. stol. johanitští rytíři. Poč. 15. stol. zastavili Kounice Janu Suchému Čertovi z Kunštátu. Během uherské nadvlády byly Bočkovi z Kunštátu zabaveny Matyášem Korvínem, po r. 1470 vráceny. Od poč. 16. stol. sloužily hospodářským účelům.

Zaniklá tvrz, tzv. „Horní hrádek“ patřila pravděpodobně k Jakubovu. Přímé zmínky o tvrzi chybí. Na Jakubově je doložen místní vladycký rod, r. 1368 se zmiňuje Záviš, poslední z tohoto rodu. R. 1417 se odtud psal Jan Šelenberk, poté byla tvrz připojena ke Kralicím a nejpozději tehdy byla opuštěna.

Hraniční kameny v dnešní oboře mezi obcemi Jundrov, Kohoutovice a Bystrc. Nejstarší (U zabitého) je z roku 1588, dalších pět (U jezírek) z r. 1589. Zbývající dva jsou z počátku 18. stol.

Stavbu nechal v poslední čtvrtině 19. stol. postavit hrabě Hubert Karel Sigmund František Josef Harnoncourt–Unverzagt se svou manželkou Josefinou Julií. Poslední pohřeb se konal zřejmě roku 1935. Ve 2. pol. 20. stol. byla hrobka několikrát vyloupena a poničena.

Empírová hrobka a hřbitovní kaple, postavena Jindřichem Vilémem Haugwitzem v letech 1822–1825. Autorem projektu byl vídeňský architekt Josef Kornhäusel, výzdobu vytvořil vídeňský sochař Josef Klieber. Doposud poslední člen rodu Haugwitzů, hrabě Karel Antonín, zde byl pohřben v roce 1995.

Nepřístupná gotická tvrz přestavěná na zámek. Tvrz ze 14. st., ve 2. pol. 16. st. přestavěna na renes. zámek. Po připojení k Mor. Krumlovu (1598) ztrácí význam, od 19. st. byty, kanceláře. Čtyřkřídlý zámek s arkádovým nádvořím prochází rekonstrukcí.

Zaniklý hrad zmiňován v l. 1308-1453. Dříve mylně umisťován do prostor domu pánů z Lipé. Dnes se předpokládá, že stával v místech za farou na náměstí. Po zániku asi využit k hospodářským účelům, později zbourán. Dochovány možné artefakty ve zdivu stodoly. Místo čeká na řádný archeologický průzkum.

Postaven v letech 1868–1870 jako součást stavby železnice z Vídně do Brna. Byl prvním celoželezným mostem v Rakousku-Uhersku. Pro podobnost mezi viaduktem a Eiffelovkou byl nazýván též „Eiffelův most“. Dodnes se dochovalo jen jeho torzo.

Současný Jarošův mlýn postaven v letech 1937-1938 na místě starého mlýna ze 17. stol. Čtyřpatrová budova moderního mlýna znárodněna r. 1951 a v restituci vrácena r. 1991. Mlýn v provozu do r. 2002, poté zpřístupněn jako muzeum. Od r. 2002 kulturní památka ČR.