Turistické cíle v okolí obce Pozořice

Zámek byl postaven na základech staršího dvora r. 1825 rodinou Schaffgotschů. Od r. 1919 sloužil jako ústav pro tělesně postižené, r. 1958 přešel do správy úst. soc. zabezpečení, byl rozšířen a r. 1961 byl v sousedství vybudován domov důchodců.

Zaniklý komplex jezuitských kolejí vystavěn v l. 1593–1630 dle projektu A. Gabri a O. Erny. Ve 2. pol. 17. stol. rozšiřován. Z torza staršího kostela vystavěn manýristický klášterní kostel. V r. 1904 komplex zbořen při asanaci. Zachován jen kostel.

Zaniklá tvrz, která byla postavena někdy ve 14. stol. Jakubem nebo některým z jeho předků. R. 1365 koupil tvrz a vesnici Pavel ze Sovince, r. 1412 je prodal Oldřichovi z Duban. R. 1420 prodej Janu Kočkovi z Říčan. Tvrz zanikla podle všeho v době husitských válek. R. 1481 byla tvrz pustá.

Zaniklá středověká obec existovala již ve 13. stol. (dle archeol. nálezů). Prvně je zmiň. r. 1365 při prodeji Jakubem Pavlovi ze Sovince. R. 1412 koupena Oldřichem z Duban a r. 1420 prodána Janu Kočkovi z Říčan. Zanikla patrně někdy v obd. husitských válek v l.1419-1436. Stávala zde tvrz i kostelík.

Eklektická bazilika, s prvky novorománského a secesního stylu, byla postavena v letech 1906–1910. Autorem projektu byl prof. arch. Karel Hugo Kepka. V letech 1911–1950 zde působila kongregace salvatoriánů a od roku 1990 františkánů.

Celým názvem Českobratrský evangelický chrám Jana Ámose Komenského. Postaven v novogotickém stylu v roce 1867 prevážně z neomítnutých cihel, odtud "červený". Autorem stavby je Heirich von Ferstel. Kostel v současnosti užívá evangelická církev.

Kostel byl postaven v l. 1718-1750 (náhradou za dva starší kostely) díky fin. daru Zuzany Kateřiny L. z Dietrichsteina. Poutní areál navrhl architekt Jan Blažej Santini. R. 1844 kostel částečně vyhořel. R. 1945 byl při výbuchu poškozen, poté opraven. V l. 1974-1992 prošel kostel velkou rekonstrukcí.

Skoro na stejném místě, kde stával původní gotický kostel, byl v letech 1704–24 vystavěn nový kostel v barokním slohu – jednolodní neorientovaná stavba s polygonálním závěrem, dvěma čtyřbokými věžemi v průčelí a příčnou lodí. Poslední opravou prošel v roce 1990.

Menší barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v horní části Bukovinky. Spojován se zázračným zjevením Panny Marie v r. 1210. Starší románská stavba ze 13. století byla za husitských válek poničena, ale brzy obnovena. V r. 1772 vyhořela a r. 1773 nahrazena současným barokním kostelem s průčelní věží.

Pozdně barokní kostel byl postaven mistrem Malenovským ze Slavkova v letech 1781-1783 na místě staršího kamenného kostelíka. V r. 1849 byl prodloužen a spojen s dříve samostatnou věží. Někdy v té době byla postavena také fara. V r. 1936 postavena nová sakristie.

Kostel byl postaven přibl. 12. stol., zmiňuje se r. 1235. Na přel. 13. a 14. stol. byl goticky přestavěn, v obd. středověku byl opevněn na tzv. kostelní tvrz. Přesto byl v 15. stol. opakovaně zpustošen. R. 1645 byl dobyt Švédy. V l. 1753-1757 byl barokně přestavěn. R. 1887 byla přistavěna nová věž.

Barokizovaný, pův. gotický kostel postavil v l. 1464-96 biskup Tas z Boskovic a Černé Hory. V l. 1729-35 kostel opraven (plán G. P. Tencalla), postavena věž. Po požáru r. 1753 barokně opraven v l. 1773-89 (arch. J. A. Křzaupal von Grünenberg). V l. 1901-03 oprav. věž a záp. průčelí (arch. R. Völkl).