Turistické cíle v okolí obce Pozořice

nebo vyberte

Pozořice

Jihomoravský kraj,  Brno-venkov  (BO)
Nalezeno celkem 306 záznamů, 12 / 26 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 kostel Povýšení sv. Kříže
190.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Rajhrad
Původní gotický kostel z r.1330 byl barokně přestavěn v l.1682–83. Současnou podobu získal při přestavbě z r.1765–66. Opravován v l.1845, 1898, 1948, 1968, 1975 a v letech 1999 – 2000.
 kostel sv. Aloise
214.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Otnice
Římskokatolický kostel sv. Aloise v Otnicích je novorenesanční stavba z let 1855-1858, která nahradila starší svatyně na témže místě. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.
 kostel sv. Antonína Paduánského
230.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Němčany
Barokní kostel sv. Antonína Paduánského v Němčanech pochází z roku 1676. V 18. století byl přestavěn a roku 1872 doplněn o sakristii. Opravován ve 20. století. Nyní kostel filiální ve farnosti Slavkov u Brna. Od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.
 kostel sv. Barbory
240.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Velešovice
Vrcholně barokní kostel sv. Barbory ve Velešovicích pochází z let 1731-1732. Je filiálním kostelem farnosti Rousínov u Vyškova a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.
 kostel sv. Barbory
258.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Adamov
Kostel sv. Barbory byl postaven společně s farou, hřbitovem a školou v novogotickém slohu v letech 1855–1857 knížetem Aloisem II. z Liechtensteinu. V interiéru je pozdně gotický Světelský oltář Nanebevzetí Panny Marie z let 1516-1525.
 kostel sv. Barbory
244.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Komořany
Kostel a farář je v Komořanech zmiňován již r. 1347. V r. 1804 byl kostel novogoticky přestavěn. Současná budova fary byla postavena r. 1821 v klasicistním slohu. V letech 2006-2010 proběhla rekonstrukce zchátralé fary, kostela a celého okolí do nynější podoby.
 kostel sv. Bartoloměje
211.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Vážany nad Litavou
Kostel sv. Bartoloměje je románského původu z roku 1270, barokně zásadně upraven po požáru roku 1645. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.
 kostel sv. Bartoloměje
224.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Hodějice
Kostel sv. Bartoloměje v Hodějicích pochází z let 1882-1884. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Slavkov u Brna s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.
 kostel sv. Cyrila a Metoděje
240.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Bílovice nad Svitavou
Farní kostel byl postaven v l. 1908-1913 v pozdně historizujícím slohu podle projektu brněnského architekta Antonína Blažka. Za II. světové války poškozen a v r. 1946 opraven. Od r. 1958 kulturní památkou.
 kostel sv. Cyrila a Metoděje
260.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Rostěnice
Římskokatolický farní kostel sv. Cyrila a Metoděje byl postaven v letech 1857-1863 v novorománském slohu. Později byly k presbyteriu kostela přistavěny dvě boční přístavby.
 kostel sv. Gotharda
205.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Modřice
Kostel sv. Gotharda vznikl jako románská stavba na přelomu 12. a 13. století. Pozdně barokně byl přestavěn v letech 1778-1784. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.
 kostel sv. Isidora
320.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Luleč
Barokní filiální kostel sv. Isidora vznikl v letech 1739-1741 rozšiřující přestavbou starší kaple. K přestavbě velmi přispěl tehdejší farář Jakub Hlávka a následující Franz von Tannenberg. Kostel je nazýván zimní, protože se v něm dříve mše sloužily pouze v zimě.