Turistické cíle v okolí obce Jestřabí Lhota

Novogotický kostel v místě gotického předchůdce ze 14. stol. Jednolodní stavba s pětibokým závěrem a hranolovou věží při nároží postavena r. 1908 podle plánu arch. Krcha. Obklopena bývalým hřbitovem s hrobkou rytíře Františka Horského z Horskýfeldu.

Kostel v Ratenicích byl postaven roku 1811 v opožděném a zjednodušeném barokním stylu. Provedení západní věže s rohovými opěráky nevylučuje využití starší konstrukce. Naopak lomená okna schodišťové vížky jsou zřejmě projevem raného historismu.

Bývalý špitální kostel na někdejším Kutnohorském předměstí je poprvé připomínán 1359, opraven 1654, barokně přestavěn 1747, poslední oprava 1936, 2007 nová střecha. Dnes pravoslavný.

Kostel sv. Jana Křtitele pochází z konce 10. století. Přestavěn byl ve stol. 12. a 18. Důkladně opraven roku 1922, kdy byl upraven na modlitebnu Církve Československé husitské.

Pozdně klasicistní obdélný kostel s neodsazeným závěrem a hranolovou věží v záp. průčelí z let 1846–48, postavený na místě vyhořelé barokní svatyně. Obklopuje ho bývalý hřbitov, součástí areálu krucifix z roku 1860 a pomník obětem světových válek.

Filiální kostel v Cerhenicích je drobná barokní stavba z roku 1734, postavená nákladem hraběte Šternberka a jeho manželky (alianční erb nad hlavním portálem) na vrchu, zvaném Beránek v jižní části vsi. Výrazné vnitřní zařízení z poloviny 18. století.

Současná stavba kostela sv. Jiří pochází z r. 1872 a nahradila starší, barokně upravovanou svatyni gotického původu poničenou požáry v letech 1791 a 1866. Poslední důkladná obnova proběhla v letech 1939-1940. Vnitřní zařízení je novorenesanční ze 70. let 19. stol.

Novogotický kostel z roku 1895 podle projektu Ludvíka Láblera nahradil starší stavbu nejméně gotického původu, připomínanou poprvé roku 1355. Z původního kostela se zachovaly části vnitřního vybavení. Za kostelem na skalce pomník vojákům, kteří podlehli zraněním, utrženým v bitvě u Kolína roku 1757.

Gotický kostel s chórovou věží, postaven kolem roku 1300 cisterciáckým klášterem v Sedlci. Přes pozdější úpravy si vzácně uchoval středověkou dispozici.

Původní gotický kostel sv. Václava zničen Švédy při vypálení vsi, v letech 1729-1732 postaven nový kamenný, v r. 1812 upraven klasicistně a zasvěcen sv. Leonardovi. Regotizován r. 1935. Pamětní deska připomíná zrušený hrob vynálezce těsnopisu Jeana F. Coulon-Thévenota (1754-1813).

Novorománský kostel sv. Máří Magdalény z let 1896-1901 nahradil na nepoliské návsi zbořenou barokní stavbu téhož zasvěcení. Vnitřní vybavení pochází vesměs z počátku 20. stol., tedy z doby stavby. Kostel je filiální ve farnosti Chlumec nad Cidlinou.

Na místě starého původního gotického kostela byl r.1760 vystavěn nový kostel. U kostela roku 1770 postavena zvonice v maurském stylu, jejíž přízemí sloužilo i jako márnice hřbitova, který obklopoval kostel. Před zvonicí umístěna socha sv. Floriána.