Turistické cíle v okolí obce Jestřabí Lhota

Gotický kostel (cca 1280) s čtvercovou lodí a výrazně odsazeným žebrově klenutým čtvercovým závěrem (dochováno kružbové okno), v 18. století přestavěn barokně – před západní průčelí přibyla hranolovou věž, na jihu čtvercová sakristie. Mobiliář je barokní (cca 1740), varhany z r. 1893.

Kostel pochází pravděpodobně z roku 1384. Po roce 1792 shořel a po roce 1792 byl znovu vystavěn. V roce 1864 proběhla rozsáhlá rekonstrukce.

Novorománský kostel v letech 1873–75 nahradil původní románskou, roku 1771 barokně upravenou stavbu. Z té se dochovala snad jen spodní část věže. Kostel je obklopen hřbitovem, do jehož severní zdi je vetknuta pozdně barokní márnice.

Čtvercový presbytář gotického kostela z přelomu 13. a 14. století s malou obdélnou lodí z roku 1872. Původní loď zbořena 1790. Původně poutní, dnes uprostřed zástavby západní části obce.

Kostel svěcen 1267, 1295 připomínán jako farní. Roku 1740 výrazně obnoven K. I. Dientzenhoferem ve stylu barokní gotiky, 21 let nato vyhořel. Horní patro a helmice věže 1871, poslední oprava s novogotickými zásahy 1905. V posledních desetiletích nevyužit.

Empírový kostel z roku 1825 nahradil v Sánech původní vlastnický kostel, připomínaný prvně 1352. Ten tvořil součást místní tvrze, která stála v místech bývalého hřbitova. Současný objekt upravován 1900 a 1909, kdy vybaven novým zařízením.

Původně románský kostel v Nebovidech pochází z 12. století. Četné přestavby ve 14.–18. století mu daly dnešní, převážně barokní vzhled. Bývalá fara na protější straně ulice vznikla v sousedství zbytků horní tvrze, zvané Okrouhlá.

Románský vlastnický kostel z doby kolem roku 1200, jižně od něj stávalo šlechtické sídlo, později přesunuté na dodnes dochované tvrziště asi 100 m od kostela. Barokní přístavba jižní lodi, oprava 1926–7 a v 90. letech 20. století.

Původní gotický kostel shořel r. 1807. Ruiny odstraněny r. 1814 a v letech 1817-28 vystavěn kostel empirový. Opravován v l. 1899 a 1967. Jednolodní stavba na půdorysu kříže je na východě zakončena půlkruhovým presbytářem a sakristií, nad středovým prostorem lodi vztyčena kupole s lucernou.

Románský kostel, přestavěný barokně, původně součást panského dvorce. V Čechách je výjimečný svou bohatou výzdobou. Kostel je dlouhodobě v rekonstrukci.

Novorománský kostel sv. Prokopa byl postaven v letech 1879-1881 jako náhrada za pův. gotickou stavbu zničenou požárem r. 1803. Vznikl však na jiném místě na tehdejším okraji vsi. Orientovaná stavba se skládá z obdélné lodi, půlkruhového presbytáře s přilehlou sakristií a hranolové věže v průčelí.

Pův. dřevěný kostel z 13. stol., po r. 1347 přestavěn na kamenný Petrem z Rožmberka. Barokně upraven r. 1712, přestavěn po požáru r. 1830. Vybavení je novobarokní, z třetiny 19. stol. Z kostela pochází pozdně gotická Žiželická monstrance z r. 1510.