Turistické cíle v okolí obce Jestřabí Lhota

Hřbitov, na nějž jeden ze sedleckých opatů přinesl prsť z Olivetské hory, se stal vyhledávaným místem pohřbů ze širokého okolí. Z toho vyplynula potřeba stavby kostnice: dvoupatrová gotická stavba prošla barokně-gotickou obnovou poč. 18. stol.

Zbytky farního kostela obsažené v dnešní farní budově. Kostel byl zřejmě současný s hradištěm, goticky přestavěn. Vyhořel roku 1758, opraven J. Jedličkou 1774–7, zrušen 1780, 1798 přestavěn na faru. Dodnes ho obklopuje zřejmě původní ohradní zeď.

Barokní hranolová kostnice s mansardovou střechou z l. 1765–66. Autorem je František Kermer. Obnovena v roce 1896. Uvnitř umístěny kosti ze zrušených hrobů a starší kostnice.

Barokní centrální stavba na čtvercovém půdorysu se čtyřmi půlkruhovými apsidami jihozápadně od presbytáře kostela sv. Bartoloměje. Postavena 1733, v posledních letech opravena. Uvnitř pylony z kosterních pozůstatků, barokní hlavní oltář.

Tvrz pochází ze 16. století. Následně byl zámek mnohokrát přestavěn a upravován takže o svůj renesanční ráz takřka přišel. V 19. století ze zámku lihovar a poté bytové jednotky.

Novorenes. vila vybudována pro dlouholetého a zasloužilého starostu města Zikmunda Kozelku r. 1894 podle plánů arch. Jana Vejrycha. Chátrající stavba je nyní v majetku města a slouží jako sídlo soukromých firem. Navržena na památkovou ochranu.

Raně středověké hradiště ve výšinné poloze o rozloze 7,5 až 12,5 ha. Na jeho západním okraji stojí pomník bitvy u Kolína. Areál hradiště nebyl dosud systematicky prozkoumán, není známo, kdy přesně vzniklo a zaniklo.

Obec vznikla v 1. polovině 13. stol. Kříž stojící na návsi pochází z roku 1880. Postaven nákladem katolíků z Jestřabí Lhoty. Renovován r. 2005. Není památkově chráněný.

Terénní náznaky tvrziště datovaného mezi 2. pol. 13. století a 1. pol. století 15. R. 1361 byly Karlem IV. uděleny v manství Janu Švábovi z Jikve, r. 1454 je uváděn dvůr Krňovice. Tvrz zřejmě zanikla v husitských válkách. Dochováno nezřetelné tvrziště v poli s náznakem průběhu valů.

Květinové hodiny v lázeňském parku pocházejí z roku 1932. Přestavěny až v roce 2006. Na hodinách uváděno aktuální datum vysázené z květin. Nedílnou součástí poděbradských hodin je litinový trpaslík, jenž pravidelně odbíjí čas.

Pozůstatky tvrze, založené v Libenicích Václavem IV., se skrývají v chátrajícím a obtížně zdokumentovatelném obytném stavení usedlosti čp. 1. Objekt prošel mnoha přestavbami, v posledních stoletích značně utilitárními, dnes je prázdný.

Slavníkovské hradiště z koncem 8. století. Ráz knížecího sídla s palácem, třemi chrámy, mincovnou, hospodářskými stavbami a železářskými objekty. V 11. století postaven nový palác. Poslední zmínky r.1130. Zachované základy paláce, kostela a vstupní brány.