Turistické cíle v okolí obce Jestřabí Lhota

Autorem fontány je sochař Břetislav Benda. Ten se nechal inspirovat starořeckou bájí o ženě spartského krále Tyndarea, kterou svedl Zeus, proměněný v labuť. Fontána pochází z druhé poloviny 20. století. Kolem plastiky vybudován bazén s vodotryskem.

Gloriet je jednopatrová klasicistní stavbička osmibokého půdorysu. Vyhlídkový altán pravidelného osmibokého půdorysu. Postaven v roce 1820. Do horní zděné části se vstupuje z farské zahrady. V r. 1968 gloriet ve velmi špatném stavu. Probíhá postupná oprava. Od r. 1965 památkově chráněno.

Kateřina Schofmannová, provdaná Wiederbergerová, dala v roce 1736 v místech zaniklé tvrze vybudovat barokní zámek, který se zachoval bez větších změn dodnes. V roce 1741 získal Hlízov Václav Klusák z Kostelce, který stavbu zámku dokončil.

Jednopatrový zámek ve tvaru pravidelného osmiúhelníku vystavěný po r. 1720 sedleckým klášterem, připisován J. B. Santinimu. Po prodeji sedleckého panství Schwarzenberkům r. 1819 slouží jako lovecký zámeček, od r. 1890 jako myslivna. Po r. 1948 byty státních lesů. Obytným účelům slouží dodnes.

Hrad vybudován před r. 1299 Sezimou z Hořepníka na návrší nad Cidlinou. Za držení Rožmberků byl dobyt husity, poté střídal často majitele a držitele, sloužil jako královská zástava. Po přenesení správy panství pustne a r. 1570 je uváděn jako pustý.

Poděbradský hřbitov v městské části Kluk založen r. 1903 podle projektu J. Fanty. Na návrzích náhrobků se podíleli V. Kerhart, A. Engel a F. Bílek. Na SV straně vyniká ozdobná ohradní zeď členěná slepými arkádami, doplněná reliéfními medailony, sgrafity biblických textů a jednotlivými náhrobky.

Kostel Nejsvětější Trojice románsko-gotického původu je nejstarší stavbou města a také součástí jeho znaku. Podoba pochází z pohusitské doby, o příčnou loď a dřevěnou věž stavba doplněna v 19. stol. Z okolního zrušeného hřbitova zachována jen empírová Zubatovská kaple z r. 1842.

Sbor Církve československé byl v Kolíně postaven 1931–2 dle projektu Kotěrova žáka Vladimíra Wallenfelse ve funkcionalistickém stylu. Před něj byl přemístěn Husův pomník od Františka Bílka z roku 1914, původně umístěný před radnicí.

Kamenný inundační most byl postaven r. 1823 jako součást zvýšené císařské cesty z Hradce Králové do Prahy. Stavitelem mostu byl Karl Weith. V r. 1963 byl most rozšířen a na jedné straně byly dostavěny nevzhledné betonové pilíře. V r. 2008 byly tyto pilíře při rekonstrukci mostu odstraněny.

Řadový přízemní dům s bohatě členěnou fasádou z poslední čtvrtiny 17. stol. Zděný omítnutý reprezentativní dům. Fasáda členěna soklem a podvojnými pilastry. K průčelí přiléhá přízemní novodobý přístavek. Jižní průčelí završené novodobým štítem s komínem. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Naše nejvýznamnější empírová stavební památka. Stavbu zahájil roku 1802 nejvyšší purkrabí českého královskví Jan Rudolf hrabě Chotek. Tympanony zdobeny náročnými reliéfy. Nyní v zámku instalována expozice zemědělského muzea.

Barokní sousoší Kalvárie stojí před kostelem. Pochází od neznámého autora. Je zhotoveno z červeného pískovce, pochází z roku 1761. Rustikálně pojatý kříž s tělem Krista a u něj dvě sochy. Panna Marie a sv. Jan. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1987.