Turistické cíle v okolí obce Jestřabí Lhota

Tvrz stávala ve východním cípu obce nad korytem starého Labe, na jejím místě dnes stojí dům č. p. 12.

Měšťanský dům rodu Kolerů zakoupilo město 1494 jako sídlo městské správy. Několikrát přestavěn, naposledy 1887 do novorenesanční podoby. Sousední tzv. nová radnice, původně vladycký dům, hostinec, kasárna, škola, spořitelna, součást radnice od 1926.

Pozdně barokní stavba od Františka Jedličky z Heřmanova Městce z roku 1782 nahradila původní radnici, která stála uprostřed náměstí. Hodiny instalovány 1854, přestavba interiérů 1977. Sídlo městského úřadu.

Na místě tvrze po roce 1651 postaven barokní zámek. Současná podoba zámku je po přestavbě provedené po roce 1725. Oprava zámku proběhla v l.1973-76. Po r. 1990 však došlo k totální destrukci zámku a dnes je na pokraji úplné likvidace.

Druhý nejmladší zámek v České republice. Postaven Janem Kotěrou v letech 1911–1913. Zámek je uváděn jako jediný kubistický zámek, možná spíše připomíná empír, či klasicismus.

Barokní zámeček vzniklý přestavbou z gotické tvrze roku 1723, přestavěný a rozšířený v letech 1912–1915 podle návrhu architekta J. Kotěry. Při poslední rekonstrukci nalezeny pozůstatky tvrze a včleněny umně do moderní architektury interiéru.

Významná regionální historická instituce vystavuje sbírky v objektech u kostela sv. Bartoloměje: v domě čp. 27 (bývalý špitál, historické sbírky), staré farní škole (bitva u Kolína 1757 a J. S. Machar) a nové farní škole (archeologické sbírky).

Pramen na Riegrově náměstí je jedním ze symbolů Poděbrad. Navrtán v roce 1911, utěsněn v roce 1972. Nejvyužívanější poděbradské pítko. Altán nad pramenem prošel v roce 2007 generální opravou.

Zbytky obvodových zdí tvrze, založené zřejmě před polovinou 16. století. V r. 1623 zkonfiskována Adamovi Mírkovi ze Solopysk. Od pol. 17. století po požáru pustla, pak byla přestavěna na špýchar. V r. 1986 byla zbořena.

Sloup sv. Anežky České u kostela Povýšení sv. Kříže odhalen roku 2012. Hlavice pomníku vytvořena na motivy sloupové hlavice s motivem světice ze 13. století z Anežského kláštera v Praze. Autorkou pomníku je MgA. Zuzana Čížková. Zhotoveno z umělého kamene. Výška pomníku 220 cm.

Sochu vytvořil sochař Josefa Bílek r. 1935. Postava v nadživotní velikosti. Na pomníku nápisy „Mistr Jan Hus“, „Pravdy každému přejte! “ a „Milujte se vespolek!“

Kvalitní lidová práce z konce 19. stol. Skulptura z jemnozrnného pískovce stojí na zděném hranolovém podstavci. Ztvárňuje Pannu Marii s dlouhými vlasy zakrytými pláštěm. Ohraničuje ji ozdobná kovová mříž. Jedná o hodnotnou památku místního významu. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 2023.