Turistické cíle v okolí obce Hradišťko I

Výstavný klášter založil Dětřich z Portic r. 1357. R. 1421 husity rozvrácen, r. 1481 obnoven Landštejny, r. 1553 znovu zanikl. R. 1690 obnoven ve skromné podobě, definitivně zrušen r. 1783. R. 1819 J. Dörfel přestavěl budovu kláštera na zámek. Jan II. z Lichtenštejna jej přestavěl do dnešní podoby.

Klášter byl založen spolu s městem a to v roce 1257, v roce 1424 byl vypleněn husity. V letech 1667 až 1674 byl obnoven a přestavěn. V roce 1787 byl klášter zrušen a přestavbami byl rozdělen. Část byla použita na školu, část na divadlo.

Barokní kostel zal. r. 1695 Giov. B. Spinettim di Andelo. Kruh. půdorys, půlkruhový presbytář, dvě boční kaple. Portál z r. 1696. Součást celku s dominik. klášterem. Pův. směrem k zámku zahrada - její podoba je dochovaná jen na starých obrazech a mapách.

Raně barokní františkánský klášterní komplex vybudován Adolfem Vratislavem ze Šternberka v l. 1690–94. Jeho autorem je pražský architekt Andrea de Quadri. Jako jeden z mála přečkal josefínské reformy. Dnes prochází klášterní areál rekonstrukcí.

Klášter postaven v letech 1666–71. Přestavba 1739–41, po velkém požáru 1796 jen nejnutnější opravy, definitivní oprava 1908–13 za účasti emauzských beuronských benediktinů. Zrušen 1950, obnoven po roce 1990 jako jesuitský noviciát.

Klášter vystavěný podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech 1738 - 1743, dokončen v roce 1749. V letech 1898 – 1901 postaven ještě novobarokní klášterní kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova podle plánů Bedřicha Ohmanna.

Výrazné okrouhlé tvrziště na terénní hraně údolí potoka Maršavy. První zmínka o tvrzi je z r. 1338, kdy patří bratřím Daliborovi a Vršovi z Kojic tvrz a dvorec. V r. 1361 vlastní část Kojic Dalibor. V r. 1436 spojuje Kojice v jedno panství Václav Hrůza z Kojic. V r. 1475 se uvádí tvrz jako pustá.

Z části dochovaný hrad, který vznikl v letech 1437-1438 na troskách vypáleného kláštera. V letech 1556-1591 za pánů ze Žerotína renesančně přestavěn. V 2. pol. 17 stol. část objektu proměněna v pivovar, který byl v provozu až do 20. stol.

Hradiště na táhlém návrší Kolo, datované do pozdně laténské a halštatské doby, některými autory považováno za halštatské oppidum, centrum keltského osídlení na Kolínsku. V době vzniku bylo pravděpodobně obklopeno labskými rameny.

Funkcionalistická stavba pocházející z let 1937-1938. Samostatně stojící přízemní odlehčená stavba obdélného půdorysu s půlkruhově zakončeným severním průčelím. Vystavěna ze železobetonové konstrukce s prosklenými plochami. Památkově chráněno od roku 1992.

Kolonie zaměstnanců ÖNWB v Nymburce vznikla 1870–3 dle projektu C. Sitteho a K. Schlimpa jihozápadně od nádraží. Část domů z roku 1886 (A. Baum). Brutálně zasažena v 70. letech 20. stol. stavbou železničního učiliště.

Z tvrze přestavěn roku 1772 Alžbětou de Quasco. Od r. 1856 majitel Jan Nepomuk, hrabě Harrach. V roce 1872 získal Josef Götzl. V roce 1945 přešel zámek do vlastnictví státu a v současnosti je v soukromém vlastnictví.