Turistické cíle v okolí obce Chocenice

Druhý nejmladší zámek v České republice. Postaven Janem Kotěrou v letech 1911–1913. Zámek je uváděn jako jediný kubistický zámek, možná spíše připomíná empír, či klasicismus.

Barokní zámeček vzniklý přestavbou z gotické tvrze roku 1723, přestavěný a rozšířený v letech 1912–1915 podle návrhu architekta J. Kotěry. Při poslední rekonstrukci nalezeny pozůstatky tvrze a včleněny umně do moderní architektury interiéru.

Významná regionální historická instituce vystavuje sbírky v objektech u kostela sv. Bartoloměje: v domě čp. 27 (bývalý špitál, historické sbírky), staré farní škole (bitva u Kolína 1757 a J. S. Machar) a nové farní škole (archeologické sbírky).

Pramen na Riegrově náměstí je jedním ze symbolů Poděbrad. Navrtán v roce 1911, utěsněn v roce 1972. Nejvyužívanější poděbradské pítko. Altán nad pramenem prošel v roce 2007 generální opravou.

Nepřístupný zámek vybudován v r. 1674 jako barokní lovecká stavba Jana Šporka. Za rodu Dahlberg-Ostein proběhla v letech 1827–1830 klasicistní přestavba zámku. K další přestavbě zámku došlo v rozmezí let 1900–1911 za Karla Dahlberga.

Pozdně halštatské (kolem r. 750 př.n.l) a raně středověké hradiště z 8.–12. stol. Dvojdílné, o rozloze 6 ha, s vnitřním hradištěm na západě a předhradím na východě ostrožny. Dochovány nepatrné zbytky dvojitých valů s příkopem v severní části.

Měšťanský palác pojmenovaný po vlastníkovi z konce 15. století - kutnohorském měšťanu Sankturinovi z Nedvojovic. Jeho jádro tvoří gotická věž z 13. století. Dům byl stavebně upravován v pozdní gotice a v baroku.

Evangelický sbor vznikl v Kutné Hoře jako filiální z Libenic (1883), osamostatnil se roku 1891. Komplex kostela a fary vznikal na místě zbořeného domu 308 postupně v letech 1887–1930 v dórsko-novoempirovém slohu dle projektu Františka Buldry. V letech 1972–79 byl upraven interiér (manželé Radovi).

K založení sboru CČSH v Zásmukách došlo 11. 2.1921. Po několika letech provizorií přistoupila obec ke stavbě vlastního svatostánku. Autorem funkcionalistické stavby Husova sboru je architekt Vladimír Wallenfels. Výstavbu vedl architekt Josef Tesař v letech 1931-2. Husův sbor otevřen 6. 6. 1935.

Zbytky obvodových zdí tvrze, založené zřejmě před polovinou 16. století. V r. 1623 zkonfiskována Adamovi Mírkovi ze Solopysk. Od pol. 17. století po požáru pustla, pak byla přestavěna na špýchar. V r. 1986 byla zbořena.

Sloup sv. Anežky České u kostela Povýšení sv. Kříže odhalen roku 2012. Hlavice pomníku vytvořena na motivy sloupové hlavice s motivem světice ze 13. století z Anežského kláštera v Praze. Autorkou pomníku je MgA. Zuzana Čížková. Zhotoveno z umělého kamene. Výška pomníku 220 cm.

Sochu vytvořil sochař Josefa Bílek r. 1935. Postava v nadživotní velikosti. Na pomníku nápisy „Mistr Jan Hus“, „Pravdy každému přejte! “ a „Milujte se vespolek!“