příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Vilémovice
Asi 18 m vysoký skalní most je pozůstatek jeskyně v Suchém žlebu v Moravském krasu. V 19. století byl po Macoše druhou největší zdejší atrakcí. Je menší obdobou Pravčické brány v Národním parku České Švýcarsko.
zámek, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Cetkovice
Barokní budova byla postavena jako letní sídlo opatů kláštera Hradisko r. 1762 opatem Pavlem Ferdinandem Václavíkem. Po zániku kláštera využívána jako fara. V interiéru mj. k vidění kachlová kamna z r. 1762 a renesanční kalich z r. 1625. R. 1785 a 1818 fara vyhořela. V l. 1973 a 1998 rekonstruována.
příroda - jeskyně, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Ostrov u Macochy
Jeskyně patří do systému rozsáhlých jeskynních ponorů zv.Vintoky. Ve stropě této jeskyně se nalézají otvory - komíny, které až do 1. pol. 20. stol. využívali Cigáni, po nichž je útvar pojmenován. Jeskyně je volně přístupná.
Zaniklá tvrz byla založena ihned po zničení nedalekého hradu. Uvádí se, že k tomu došlo kolem roku 1447. Dnes stojí na jejím místě úplně přestavěná budova, v níž je umístěna dřevovýroba.
Torzo brány, zlomky základových zdí, příkopy a valy po hradu založeném rodem z Doubravic po pol. 13. st. R. 1378 prodán Oldřichovi z Boskovic a v letech 1418-1528 jej vlastnili páni ze Sovince. Od roku 1529 patřil již pustý hrad s městečkem k Rájci.
Od r. 1745 vlastnil Drnovice rod rytířů Piati. Ti si nechali postavit panský dvůr, skládající se ze zámku a statku. V r. 1811 jej získali Dubští z Třebomyslic, kteří sídlili na zámku v Lysicích a význam drnovického zámku upadl. Po 2. světové válce byl zestátněn a sloužil zemědělskému družstvu.
tvrz, přestavěno, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Drnovice
V r. 1353 je zmiňován Jindřich z Drnovic. Zřejmě již v té době zde existovala i tvrz, která je prvně zmíněna r. 1391. Do kdy byla tvrz panským sídlem, není známo. V r. 1820 již byla vedena jako sýpka. V r. 1887 byla přestavěna a sloužila jako byty. Od r. 1945 slouží obecní správě.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Reliéfní stopy opevněného dvorce, opuštěného pravděpodobně již na konci 14. století, sevřený mezi dvěma přírodními úžlabinami, stojí na výběžku z náhorní planiny zvané Dvorce.
Stavba byla zahájena 7. dubna 1940 podle projektu boskovického architekta a stavitele Karla Fabiánka. Kostel Českobratrské církve evangelické byl otevřen při slavnostních bohoslužbách 29. června 1941. Od r. 1996 je kulturní památka ČR.
Největší evangelický kostel na Moravě, atypicky doplněný dvojvěžovým průčelím. Vystavěn v letech 1826-1844 na místě staršího tolerančního kostela z r. 1782. V 60. letech 19. století přistavěny věže. Ve věži unikátní mechanismus nahrazující zvonění zvonů - technická kulturní památka.
Barokní fara byla postavena v 1. pol. 18. stol., 24.5.1730 byl položen její základní kámen. R. 1731 byla dokončena a osídlena její první část. R. 1742 bylo postaveno třetí křídlo fary, jehož součástí je Loretánská kaple Panny Marie Ustavičné pomoci. Fara je dnes státem chráněnou kulturní památkou.