ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Boskovice
Stavba radnice připisována Ladislavu Velenovi z Boskovic (2 pol. 15. stol.?). Po velkém požáru města (1566) radnice r. 1567 renesančně přestavěna. Poničena požáry v l. 1713 a 1823, opravena. Roku 1859 radikálně přestavěna. Opravována v 2 pol. 20. stol. Dnes sídlem MÚ, infocentra a galerie O. Kubína.
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Rájec-Jestřebí
Původně dvě tvrze. Jedna z nich přestavěna v r. 1570 na renesanční zámek. Na přelomu 17. a 18. st. vyhořel. V r.1763 vznikl na jeho místě zámek ve stylu Ludvíka XVI. Rokokové interiéry v 19. st. nahrazeny romantickými - ztráta stylové jednoty.
Zcela zmizelý hrad či tvrziště na návrší Hradisko, jehož vznik není přesně datován. V roce 1376 jej prodali Heřman a Všebor z Rájce Buňkovi z Mostišť. V roce 1412 se Horní hrad uvádí jako pustý.
Zcela zaniklý starý zámek, jenž vznikl za Bernarta Drnovského z Drnovic kolem roku 1570, a to přestavbou původní tvrze někdy označované jako dolní hrad. Zámek v první polovině 18. století zcela vyhořel a již nebyl obnoven. Dnes je v místě zámecký park.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Roubanina
Pozdně středověká tvrz, jejíž vznik není písemně datován, byla původně součásti dvora jako "pánské stavení" Jana ze Strachnova. V letech 1613-1624 se stavení nazývalo tvrzí. Dnes po ní zůstal v zahradě domu čp.4 nepatrný pahrbek.
zámek - lovecký, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Lhota Rapotina
Lovecký zámeček postavili Ditrichštejnové roku 1833. Od poloviny 19. st. sloužil jako hájovna, později prodán do soukromých rukou. Nevelký osmiboký patrový pavilón se dvěma přístavky v empírovém slohu je zanedbatelné historické a architektonické ceny. V současnosti je v soukromém vlastnictví.
Empírový zámek, jehož základní podoba je dodnes zachována, byl vybudován v roce 1828 za Antonie Dubské, rozené Piatti z Drnovic, tehdejší majitelky Drnovic a Lysic. V roce 1924 za Albrechta Dubského byl se zdejšího dvora se zámkem zřízen zbytkový velkostatek. V současné době je v soukromém vlastnictví.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Rumberk
Zaniklý hrad, r. 1274 se po něm píše rytíř Bertold. V držení jeho rodu cca do pol. 14. stol., poté biskup. léno (jehož byl centrem) děleno a město Rumberk získal r. 1391 Zikmund z Letovic. Hrad tou dobou pustý nebo zpustl po připojení k Letovicím.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Sebranice
V 18. stol. byl v Sebranicích rychtářem a kronikářem Ondřej Kanýz. Právě on je považován za zakladatele stavení s tzv. žudrem ze 40. let 18. stol. Rodině Kanýzů stavba patřila až do r. 2012. Současný majitel zde provozuje kovářskou dílnu.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Téměř zaniklý hrad. R. 1371 se po hradu psal Ješek Puška. R. 1375 hrad dobyt oddíly brněn. měšťanů (spory s markr. Janem či nepovolená stavba?). Po Janově smrti (1375) obnoven, r. 1437 maj. Hynek z Ronova a Mitrova. Hrad zanikl v 1. pol. 15. stol.
Opat Kašpar z Litovle přistoupil v r. 1570 k výstavbě dvora s pivovarem, jehož součásti byl i objekt pro pobyt příslušníků premonstrátského kláštera Hradisko u Olomouce později nazývaný jako Starý zámek. Dokončen byl r. 1598 za opata Jiřího Pavorina z Pavorinu.V r. 1880 za Mořice Konigswartera byl zámek přestavěn.
V jádře renesanční zámek s bohatou výzdobou. V době švédské okupace Olomouce se stal útočištěm hradišťských mnichů. Nynější podobu získal za Mořice Kőnigswortera po barokních úpravách v r. 1885. Od r. 1953 objekt slouží jako sociální ústav. Rekonstrukce koncem 20. stol.
Rovná 
