Turistické cíle v okolí obce Podolí

nebo vyberte

Podolí

Jihomoravský kraj,  Blansko  (BK)
Nalezeno celkem 204 záznamů, 12 / 17 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Puklův mlýn
mlýn - vodní, zřícenina, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Boskovice
První záznamy o mlýně pocházejí až z r. 1826. V r. 1939 se zmiňuje Cyril Pukl, od něj také název Puklův mlýn. V 80. letech 20. století byl již nefunkční mlýn odkoupen pro rekreační účely. Někdy v letech 2012-2015 vyhořel a dodnes zůstaly pouze obvodové zdi.
 radnice
373.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Lomnice
O vzniku radnice neexistují písemné prameny, předpokládá se účast některého ze stavitelů protějšího chrámu na přelomu 60. a 70. let 17. století. Od té doby nepřetržitě sídlem správy obce, poslední oprava v 90. letech 20. století.
 radnice
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Boskovice
Stavba radnice připisována Ladislavu Velenovi z Boskovic (2 pol. 15. stol.?). Po velkém požáru města (1566) radnice r. 1567 renesančně přestavěna. Poničena požáry v l. 1713 a 1823, opravena. Roku 1859 radikálně přestavěna. Opravována v 2 pol. 20. stol. Dnes sídlem MÚ, infocentra a galerie O. Kubína.
 Rájec nad Svitavou
333.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Rájec-Jestřebí
Původně dvě tvrze. Jedna z nich přestavěna v r. 1570 na renesanční zámek. Na přelomu 17. a 18. st. vyhořel. V r.1763 vznikl na jeho místě zámek ve stylu Ludvíka XVI. Rokokové interiéry v 19. st. nahrazeny romantickými - ztráta stylové jednoty.
 Rájec nad Svitavou
330.0 m. n.m.
Horní hrad
hrad, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Rájec nad Svitavou
Zcela zmizelý hrad či tvrziště na návrší Hradisko, jehož vznik není přesně datován. V roce 1376 jej prodali Heřman a Všebor z Rájce Buňkovi z Mostišť. V roce 1412 se Horní hrad uvádí jako pustý.
 Rájec nad Svitavou
310.0 m. n.m.
Starý zámek
zámek, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Rájec nad Svitavou
Zcela zaniklý starý zámek, jenž vznikl za Bernarta Drnovského z Drnovic kolem roku 1570, a to přestavbou původní tvrze někdy označované jako dolní hrad. Zámek v první polovině 18. století zcela vyhořel a již nebyl obnoven. Dnes je v místě zámecký park.
 Roubanina
440.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Roubanina
Pozdně středověká tvrz, jejíž vznik není písemně datován, byla původně součásti dvora jako "pánské stavení" Jana ze Strachnova. V letech 1613-1624 se stavení nazývalo tvrzí. Dnes po ní zůstal v zahradě domu čp.4 nepatrný pahrbek.
 Rovná
440.0 m. n.m.
zámek - lovecký, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Lhota Rapotina
Lovecký zámeček postavili Ditrichštejnové roku 1833. Od poloviny 19. st. sloužil jako hájovna, později prodán do soukromých rukou. Nevelký osmiboký patrový pavilón se dvěma přístavky v empírovém slohu je zanedbatelné historické a architektonické ceny. V současnosti je v soukromém vlastnictví.
 Rozsíčka
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Rozsíčka
Empírový zámek, jehož základní podoba je dodnes zachována, byl vybudován v roce 1828 za Antonie Dubské, rozené Piatti z Drnovic, tehdejší majitelky Drnovic a Lysic. V roce 1924 za Albrechta Dubského byl se zdejšího dvora se zámkem zřízen zbytkový velkostatek. V současné době je v soukromém vlastnictví.
 Rumberk
450.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Rumberk
Zaniklý hrad, r. 1274 se po něm píše rytíř Bertold. V držení jeho rodu cca do pol. 14. stol., poté biskup. léno (jehož byl centrem) děleno a město Rumberk získal r. 1391 Zikmund z Letovic. Hrad tou dobou pustý nebo zpustl po připojení k Letovicím.
 rybník Suchý
voda - rybník, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Suchý
Rybník Suchý při stejnojmenné obci s rozlohou 6 ha je obklopen jehličnatými lesy a rekreačními zařízeními. Nabízí nejen možnosti sportovního rybolovu, ale též koupání. Významná rekreační lokalita kraje s celoroční možností aktivního odpočinku.
 rychta se žudrem
350.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Sebranice
V 18. stol. byl v Sebranicích rychtářem a kronikářem Ondřej Kanýz. Právě on je považován za zakladatele stavení s tzv. žudrem ze 40. let 18. stol. Rodině Kanýzů stavba patřila až do r. 2012. Současný majitel zde provozuje kovářskou dílnu.