Turistické cíle v okolí obce Podolí

Se stavbou léčebny započato v roce 1914. R. 1916 areál ústavu otevřen a sloužil jako vojenská nemocnice pro raněné vojáky. Kaplička postavena při rozšiřování ústavu po r. 1926. Ústavní kostelík postaven zásluhou olomouckého arcibiskupa, kardinála Bauera. Kaplička stojí v krásném prostředí.

Šachtová vápenka z roku 1928 v místech, kde se již od středověku těžil vápenec a kde se v primitivních vápenkách pálilo vápno. Ve své době se jednalo o jedno z nejmodernějších zařízení.

Vápenka Malá dohoda byla zbudována počátkem 30. let 20. století. Provoz vápenné pece probíhal do 70. let 20. století, v současné době se zde provádí pouze těžba a zpracování vápence.

Velká Löw-Beerova vila byla postavena v l. 1900-1902 v téměř zámeckém stylu podle návrhu neznámého architekta v secesním slohu s neobarokními a klasicistními prvky. V pol. 30. l. 20. stol. upraveny interiéry podle projektu architekta Rudolfa Baumfelda. Dnes Úřad městyse Svitávka, škola a knihovna.

Původně tvrz, později nevelký zámeček, dnes rozsáhlý, pozdně barokní zámek. V letech 1797 až 1945 patřil hrabatům z Herbersteinu, kteří jej upravili empirově a později novobarokně. R. 1978 vyhořelo jižní křídlo a bylo nahrazeno novostavbou.

Hradisko o rozloze asi 1,8 ha, chráněné valem, příkopem a palisádou. Osídleno věteřovskou kulturou ze starší doby bronzové, lužickou a slezskou fází kultury lužických popelnicových polí z mladší a pozdní doby bronzové, platěnickou kulturou z doby halštatské a slovanskou ze střední doby hradištní.

Novou opevněnou polohu zjistil v r. 1982 A. Štrof. Lokalitu chránily ze tří stran příkré svahy. Západní stranu tvoří protáhlý hřbet, na němž jsou popisovány dva nevýrazné podkovovité příkopy. Fortifikace neznámého stáří sloužila zřejmě jako jednorázové opevnění.

Mlýn postavil r. 1840 mlynář Matuška na návrší nad obcí Němčice. Od r. 1925 sloužil již jen ke šrotování. Po r. 1945 přestal plnit i tuto funkci a sloužil jako dům posledního mlynáře až do r. 1965. V 70. letech 20. stol. přebudován k rekreaci, které slouží dodnes. V r. 2002 zrekonstruován.

Mlýn zřejmě postavil před r. 1858 Josef Kala, který zemřel v r. 1866 při epidemii cholery. V r. 1888 měl mlýn vyhořet. Později sloužil jako dům rodině Šamalíkově. Po 2. světové válce mlýn zchátral. Donedávna byl na místě pouze drobný pahrbek. Dnes jsou odkryty asi jeden metr vysoké zbytky zdí.

Mlýn holandského typu vybudovali v r. 1849 Jakub Souček a Antonín Nečas. V r. 1922 mlýn zmodernizován. Později sloužil jako obydlí rodině Součkových. V r. 1964 vyhořel. V r. 1974 byl opraven a přebudován na penzion.

Nepatrné reliéfní stopy tvrziště vzniklého zřejmě na počátku 14. století, kdy se v roce 1316 po Voděradech píše Mikuláš a v roce 1349 Medvídek. K zániku došlo někdy před rokem 1490, kdy se tvrz již neuvádí.

Vodní nádrž Boskovice na říčce Bělé vybudována v letech 1985-1989 jako vodárenská, je však užívána jen jako záložní. Hráz o délce 305 m a výšce 42,5 m vytváří jezero o rozloze 53 ha. Vzhledem k účelu nelze nádrž rekreačně využívat. Břehy jsou v ochranném pásmu, přístupná je jen hráz.