tvrz, přestavěno, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Drnovice
V r. 1353 je zmiňován Jindřich z Drnovic. Zřejmě již v té době zde existovala i tvrz, která je prvně zmíněna r. 1391. Do kdy byla tvrz panským sídlem, není známo. V r. 1820 již byla vedena jako sýpka. V r. 1887 byla přestavěna a sloužila jako byty. Od r. 1945 slouží obecní správě.
Od r. 1745 vlastnil Drnovice rod rytířů Piati. Ti si nechali postavit panský dvůr, skládající se ze zámku a statku. V r. 1811 jej získali Dubští z Třebomyslic, kteří sídlili na zámku v Lysicích a význam drnovického zámku upadl. Po 2. světové válce byl zestátněn a sloužil zemědělskému družstvu.
Stavba byla zahájena 7. dubna 1940 podle projektu boskovického architekta a stavitele Karla Fabiánka. Kostel Českobratrské církve evangelické byl otevřen při slavnostních bohoslužbách 29. června 1941. Od r. 1996 je kulturní památka ČR.
Největší evangelický kostel na Moravě, atypicky doplněný dvojvěžovým průčelím. Vystavěn v letech 1826-1844 na místě staršího tolerančního kostela z r. 1782. V 60. letech 19. století přistavěny věže. Ve věži unikátní mechanismus nahrazující zvonění zvonů - technická kulturní památka.
Architektonicky cenná barokní patrová venkovská fara. Součást barokního architektonického komplexu spolu s kostelem. Na portálu vytesán nápis. Jednopatrová budova odprodána a funkci fary neplní. Muzeum kultury života a práce faráře. Také stylový hostinec. Zapsána r. 1964 jako kulturní památka.
Barokní fara byla postavena v 1. pol. 18. stol., 24.5.1730 byl položen její základní kámen. R. 1731 byla dokončena a osídlena její první část. R. 1742 bylo postaveno třetí křídlo fary, jehož součástí je Loretánská kaple Panny Marie Ustavičné pomoci. Fara je dnes státem chráněnou kulturní památkou.
ostatní, zřícenina, volně přístupno, Olomoucký kraj, Lipová
Umělou zříceninu hrádku postavil v letech 2006-2010 kamnář z nedaleké obce Lipová. Hrádek je postaven z nasucho skládaných kamenů, jen nosné části jsou zpevněny maltou. Vedle stojí ještě jedna menší stavba.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Újezd
Dnes je místo po zamýšleném centru kolonizace zarostlé stromy a trávou. O hradu se nezmiňují žádné písemné prameny a nejsou ani archeologické nálezy, které by upřesnily dataci.
Poslední exemplář dubu letního, které zde byly v minulosti vysázeny. Nazývaný Štěpánčin svatební dub nebo také jen Svatební. Stáří odhadováno na 160 let. Památný strom - vyhlášen v roce 2007.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Jesenec
Hřebčín Murhof založen r. 1838 Janem Polanským z Brna. Původně velký ovčín, pak v l.1881-1903 továrna na hedvábí, po válce JZD a později od 70.let 20.stol. hřebčín.
Pseudoslohová rodová hrobka hrabat Dubských z Třebomyslic dokončena r. 1881 podle vlastního projektu Emanuela Dubského. Nad vchodem rodový erb. Součást tvořila kaple Povýšení sv. Kříže vysvěcená r. 1884. Po r. 1945 stavba zdevastována, farností opravena v letech 2000-2002, kaple již neobnovena.
Novogotická hrobka z červených cihel byla vybudována na lysickém hřbitově po r. 1861. Hraběnka Marie Karolína Nimptschová (1777-1861) byla více než 50 let bezdětnou vdovou a žila u své neteře Matyldy ze Žerotína, provdané Dubské, jednak v brněnském paláci, jednak na rodovém zámku v Lysicích.