Turistické cíle v okolí obce Sebranice

Rájecký farní kostel Všech svatých vznikl v polovině 14. stol. z gotické kaple, věž přistavěna r. 1574. Zásadně barokně přestavěn a rozšířen r. 1699 zásluhou Jana Kristiána z Rogendorfu a jeho manželky. Významné opravy provedeny ve 20. a 21. stol., r. 1998 objeveny v presbytáři fresky z 15. stol.

Hodnotný rokokový kříž. Pískovcový podstavec. Vyveden v náročném dekorativním provedení. Na soklu železný, černě natřený, částečně zlacený kříž. V dolní části zrcadlo s obrazem Panny Marie. Nad obrazem pozlacená lebka se zkříženými hnáty. Ukřižovaný i paprsky kolem jeho těla pozlacené.

Hromadný hrob obyvatel Vilémovic, kteří zemřeli při silné morové ráně v roce 1715. Mohyla a kříž leží na křižovatce nad Vilémovicemi na cyklotrase č. 507, je odtud dobrý výhled.

V obci stála od 14. stol. tvrz, koncem 16. stol přestavěná v renesanční zámek, který však r. 1852 vyhořel a byl přebudován v sídlo hospodářské správy. R. 1862 byl poblíž vystavěn nový pseudoklasicistní zámek, který dnes slouží jako Dětská ozdravovna.

Dřevěná rozhledna postavená roku 2004 z iniciativy mikroregionu Porta.

Kříž situován u kostela sv. Jiří na pravé straně schodiště. Jehlancovitý dřík s vpadlinami s vegetabilním dekorem. Jednoduchý masivní kříž s korpusem Krista. Hlava skloněna k pravému rameni. Nad hlavou nápis INRI. Kamenická práce v barokním stylu. V seznamu kulturních památek od r. 1964.

Jeskyně Kůlna je součástí Sloupsko-šošůvských jeskyní, už v roce 1880 zde archeolog J. Wankel našel stopy po pravěkém osídlení. Za 2. sv. války zde byla nacistická podzemní továrna. Po roce 1961 další významné archeologické nálezy.

Klasicistní zámek s pozůstatky románsko-gotického hradu ze 13. st. Od roku 1448 je majitelem Jiří z Kunštátu a z Poděbrad. Přestavěn renesnačně v 16. a barokně v 17. stol. Dnešní vzhled získal na přelomu 18. a 19. st.

Zámek Lamberg postavil koncem 17.st. hrabě Jan Maxmilián Lamberg jako své letní sídlo. Od r.1733 sloužil hospodářským účelům. V druhé pol.20.st. náležel JZD. V současnosti je v soukromém vlastnictví. Celkově ve značně dezolátním stavu.

Zaniklý hrad. Dle archeologických nálezů byl obýván na přelomu 13.-14. stol. Správně lokalizován až v l. 1987-88 archeologem J. Doležalem. Objekt mohl sloužit majitelům nedalekých Vilémovic či Lažánek.

Soubor zámeckých budov přestavěn z původního gotického hradu. Roku 1424 dobyt a poškozen husity. V r. 1570 přestavěn na renesanční zámek. Dvakrát poničen požárem v 17. a 18. st. Roku 1724 přestavěn barokně, v 19. st empírově upraven.

Funkční litinová kašna kruhového půdorysu vyrobena blanenskými železárnami ve 2. pol. 19. stol. Vnější vypouklé hladké stěny zdobí čtveřice maskaronů ve vavřínovém dekoru. Přívod vody krátkou prohnutou trubkou. Další trubka slouží k odvodu vody.