Turistické cíle v okolí obce Synalov

Rozlehlé opevnění na stejnojmenném homolovitém návrší. Dochováno torzo bašty a valy a příkopy vnějšího opevnění. Stavba datována do druhé čtvrtiny 15. století, r. 1428 patřila Pernštejnům. Před polovinou 15. století opuštěna a spálena.

Hrad, přestavěný zámek. Vybudován ve 13. stol. pány z Boskovic. Po r. 1561 přebudován na renesanční zámek, za Aueršperků asi r. 1726 vyhořel. Opraven až v l. 1859-61 hrabětem Freissem v novorenesančním stylu. Dnes je na zámku domov důchodců.

Sídlo bylo vybudováno na konci 12. století nebo na počátku 13. století. Celý skalnatý hřeben byl obehnán vysokou hradbou, jejíž základy se zachovaly podnes. Byla zde vybudována i čtyřapsidová románská rotunda. Hrad byl rozbořen v husitských válkách.

Tzv. Čertova hráz dlouhá 32,2 m byla postavena v r. 1802 k zadržování vody. Její ruiny jsou připomínkou historie plavení dřeva po Svratce do Brna v období napoleonských válek. Systém byl využíván do r. 1850.

Zaniklá tvrz s dosud ne zcela jasným datumem založení. Jejím stavebníkem se jeví až Jan Děvečka z Herštejna, který se roku 1486 po Crhově jedinkrát jmenoval. Ten v roce 1487 Crhov i s tvrzí odprodal bratřím z Pernštejna, kteří ves připojili k pernštejnskému panství, tvrz byla opuštěna a zřejmě záhy zanikla.

Zaniklý hrad v novodobé zástavbě, který se nacházel jihovýchodně pod dnešním kostelem kostela sv. Mikuláše. Patřil původně pánům z Deblína, jednoho z nejstarších šlechtických rodů na Moravě.

Zámek vybudován koncem 16. století na místě tvrze v renesančním stylu. V letech 1781 - 1799 byl klasicistně přestavěn. Roku 1808 vyhořel, ale byl znovu upraven a tak se zachoval do dnešní podoby. Zámku dominuje barokní věžička.

Zřícenina hájenky Mitrovských (podle dostupných údajů místních obyvatel). Cca 1 km za obcí Dolní Rožínka.

Původně zámecká sýpka, prvně zmiňována ve 14. stol. Následně vznešený zámek z 16. stol. Dnes škola pro děti a strašidelně-fantastická expozice s 3D kinem a více jak 20 ozvučenými a pohyblivými modely nadpřirozených a pohádkových postav.

Stavebními úpravami zcela pozměněný a architektonicky nevýrazný zámek stojící v místě bývalého dvora založeného r. 1686 brněnským měšťanem Jiřím Ant. Kamenským. Nejvýznamnějšími majiteli byli Mitrovští z Nemyšle, kteří koupili zámek r. 1859 a vlastnili jej až do pozemkové reformy v letech 1923-1926.

Od r. 1745 vlastnil Drnovice rod rytířů Piati. Ti si nechali postavit panský dvůr, skládající se ze zámku a statku. V r. 1811 jej získali Dubští z Třebomyslic, kteří sídlili na zámku v Lysicích a význam drnovického zámku upadl. Po 2. světové válce byl zestátněn a sloužil zemědělskému družstvu.

V r. 1353 je zmiňován Jindřich z Drnovic. Zřejmě již v té době zde existovala i tvrz, která je prvně zmíněna r. 1391. Do kdy byla tvrz panským sídlem, není známo. V r. 1820 již byla vedena jako sýpka. V r. 1887 byla přestavěna a sloužila jako byty. Od r. 1945 slouží obecní správě.