Turistické cíle v okolí obce Milonice

nebo vyberte

Milonice

Jihomoravský kraj,  Blansko  (BK)
Nalezeno celkem 222 záznamů, 3 / 19 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 boží muka
400.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Boskovice
Pozdně barokní boží muka byla postavena někdy v 18. století. Prvně jsou doložena na I. vojenském mapování – josefském z let 1764-1783. V r. 1958 byla tato drobná sakrální stavba zařazena mezi kulturní památky ČR.
 boží muka
Nové Dvory
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Boží muka v Nových Dvorech je sakrální památka, která leží na křižovatce v osadě Nové Dvory. Východisko turistické trasy na hrad Blansek a do Pustého žlebu v Moravském krasu.
 boží muka a kříž s Ježíšem
290.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Tišnov
Boží muka stojící na výjezdu z Tišnova jsou architektonicky mimořádně zajímavá. Pozdně renesanční práce. Hladký sloup na kruhové podnoži. Na ní umístěna hranolová kaplička. Ve výklenku obraz Krista. V těsné blízkosti Božích muk stojí dřevěný kříž se sochou ukřižovaného Ježíše Krista.
 Brněnská přehrada
227.0 m. n.m.
Kníničská přehrada, Prýgl
voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Nejvýznamnější rekreační oblast města Brna. Nachází se na území Bystrce a Kníniček. Byla vybudována v l. 1936–40 na řece Svratce citlivým vsunutím do lesnaté a skalnaté krajiny. Dřívější název byl Kníničská přehrada. Pro Brňáky známá jako Prýgl.
 Budkovany
480.0 m. n.m.
zaniklá ves
ostatní, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Zaniklá ves v katastru obce Jedovnice mezi rybníkem Budkovan a lesem jižně od něj. Založena v pol. 13. stol., zaniklá požárem mezi lety 1437–1464. Dochovaly se relikty 3 stavení a studánky při jižní hrázi rybníka a jednoho u lesa nad rybníkem.
 Býčí skála
325.0 m. n.m.
příroda - jeskyně, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Habrůvka
Přírodní památka, významné naleziště sídliště paleolitického člověka. V roce 1872 v jeskyni objevil Jindřich Wankel halštatský pohřeb s velkým množstvím bronzových a železných předmětů, nástrojů a lidských koster.
 Čebínka
429.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Čebín
Železná rozhledna - telekomunikační stožár, jenž je zároveň rozhlednou - stojí 432 m.n.m. Je vysoký 38 m, vyhlídka je ve výšce 30 m. Vystavěn r. 2002, slavnostně otevřen 30.8.2003 při příležitosti oslav výročí 650. let od založení obce.
 Čepička
391.0 m. n.m.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Předklášteří
Rozlehlé opevnění na stejnojmenném homolovitém návrší. Dochováno torzo bašty a valy a příkopy vnějšího opevnění. Stavba datována do druhé čtvrtiny 15. století, r. 1428 patřila Pernštejnům. Před polovinou 15. století opuštěna a spálena.
 Černá Hora
348.0 m. n.m.
zámek - původní hrad, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Černá Hora
Hrad, přestavěný zámek. Vybudován ve 13. stol. pány z Boskovic. Po r. 1561 přebudován na renesanční zámek, za Aueršperků asi r. 1726 vyhořel. Opraven až v l. 1859-61 hrabětem Freissem v novorenesančním stylu. Dnes je na zámku domov důchodců.
 Čertova hráz
260.0 m. n.m.
technická památka, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Heroltice
Tzv. Čertova hráz dlouhá 32,2 m byla postavena v r. 1802 k zadržování vody. Její ruiny jsou připomínkou historie plavení dřeva po Svratce do Brna v období napoleonských válek. Systém byl využíván do r. 1850.
 Čertův most
510.0 m. n.m.
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Vilémovice
Asi 18 m vysoký skalní most je pozůstatek jeskyně v Suchém žlebu v Moravském krasu. V 19. století byl po Macoše druhou největší zdejší atrakcí. Je menší obdobou Pravčické brány v Národním parku České Švýcarsko.
 Cigánská jeskyně
440.0 m. n.m.
příroda - jeskyně, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Ostrov u Macochy
Jeskyně patří do systému rozsáhlých jeskynních ponorů zv.Vintoky. Ve stropě této jeskyně se nalézají otvory - komíny, které až do 1. pol. 20. stol. využívali Cigáni, po nichž je útvar pojmenován. Jeskyně je volně přístupná.