Hamr založený cca r. 1900 J. Kolářem. Vodní kolo pohánělo dynamo a stroje na výrobu kol a pilníků. R. 1938 koupil hamr koželužník Hlobil, který zde provozoval své řemeslo. Po r. 1945 byl hamr znárodněn. R. 2007 koupil polorozpadlý hamr kovář Daniel Hlobil s úmyslem mlýn a kovárnu zrekonstruovat.
ostatní, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Podomí
Zaniklá ves ze 13. stol. prvně zmiňována r. 1353. Hamlíkov je dále zmiňován v l. 1385, 1407 a 1437. V r. 1493 je uváděn jako pustý. Někdy v l. 1550-1567 byla ves znovu osídlena, ale r. 1596 se opět uvádí jako pustá. Dále již nebyla obnovena. Lokalizována profesorem MUDr. Ervínem Černým r. 1958.
Hlaváčkův kříž leží na návrší zvané "Člopek" nad obcí Lipovec. Jedná se o litinový kříž, který zde byl instalován roku 1883. Kolem kříže rostou čtyři památné lípy. Dominanta krajiny.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Holštejn
Zřícenina gotického hradu na vrcholu vápencové skály. Hrad založil r. 1278 Hartman, syn Crhy z Ceblovic. Poč. 14. st. hrad koupil Vok ze Sovince. Za Voka V. je rozprodán a panství se rozpadá. Ještě má několik majitelů, ale r. 1531 je už pustý.
ostatní, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Holštejn
ZSO Holštejn, hospodářské zázemí hradu Holštejna, vzniklo ve 2. pol. 13. století, r. 1437 se již mluví o městečku. Jako pusté se uvádí r. 1550. Roku 1717 založen na místě městečka panský dvůr – základ dnešní obce Holštejn.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Pozořice
Pravěké opevnění, zatím nepotvrzeně ve středověku využito jako základna bojového oddílu. Leží na plochém a širokém výběžku, nad údolím Vítovického potoka, asi 1 km severně od obce.
Poslední exemplář dubu letního, které zde byly v minulosti vysázeny. Nazývaný Štěpánčin svatební dub nebo také jen Svatební. Stáří odhadováno na 160 let. Památný strom - vyhlášen v roce 2007.
příroda, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Sloup
Po této skále je patrně pojmenovaná obec Sloup, ve které leží. Nachází hned vedle vchodu do sloupsko-šošůvských jeskyní. Skála je dnes vděčným objektem horolezeckých pokusů.
Pseudoslohová rodová hrobka hrabat Dubských z Třebomyslic dokončena r. 1881 podle vlastního projektu Emanuela Dubského. Nad vchodem rodový erb. Součást tvořila kaple Povýšení sv. Kříže vysvěcená r. 1884. Po r. 1945 stavba zdevastována, farností opravena v letech 2000-2002, kaple již neobnovena.
Novogotická hrobka z červených cihel byla vybudována na lysickém hřbitově po r. 1861. Hraběnka Marie Karolína Nimptschová (1777-1861) byla více než 50 let bezdětnou vdovou a žila u své neteře Matyldy ze Žerotína, provdané Dubské, jednak v brněnském paláci, jednak na rodovém zámku v Lysicích.
technická památka, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Rudice
Pozůstatky vysokopecního provozu na zpracování železné rudy – Hugova či také Salmova huť v lokalitě Stará huť v údolí Jedovníckého potoka. Založena r. 1746 hrabětem Salmem. Provoz zanikl na konci 19. století. Dochován kamenný pozůstatek zdi s vyústěním tunelu, který do huti přiváděl vodu.
Kostel pochází z Nižného Sedliště z r. 1641. V září 1936 rozebrán a vlakem převezen do Blanska. Zde zrestaurován, otevřen v květnu 1937. Řadí se ke skupině unikátních pravoslavných kostelů rusínské gotiky Horního Potisí. Nosný trám u vchodových dveří z r. 1602.
Hamerský mlýn 
