Turistické cíle v okolí obce Olomučany

Hraniční kameny v dnešní oboře mezi obcemi Jundrov, Kohoutovice a Bystrc. Nejstarší (U zabitého) je z roku 1588, dalších pět (U jezírek) z r. 1589. Zbývající dva jsou z počátku 18. stol.

Po této skále je patrně pojmenovaná obec Sloup, ve které leží. Nachází hned vedle vchodu do sloupsko-šošůvských jeskyní. Skála je dnes vděčným objektem horolezeckých pokusů.

Pseudoslohová rodová hrobka hrabat Dubských z Třebomyslic dokončena r. 1881 podle vlastního projektu Emanuela Dubského. Nad vchodem rodový erb. Součást tvořila kaple Povýšení sv. Kříže vysvěcená r. 1884. Po r. 1945 stavba zdevastována, farností opravena v letech 2000-2002, kaple již neobnovena.

Novogotická hrobka z červených cihel byla vybudována na lysickém hřbitově po r. 1861. Hraběnka Marie Karolína Nimptschová (1777-1861) byla více než 50 let bezdětnou vdovou a žila u své neteře Matyldy ze Žerotína, provdané Dubské, jednak v brněnském paláci, jednak na rodovém zámku v Lysicích.

Pozůstatky vysokopecního provozu na zpracování železné rudy – Hugova či také Salmova huť v lokalitě Stará huť v údolí Jedovníckého potoka. Založena r. 1746 hrabětem Salmem. Provoz zanikl na konci 19. století. Dochován kamenný pozůstatek zdi s vyústěním tunelu, který do huti přiváděl vodu.

Mírně opomíjená památka v centrální městské části Brna - Králově Poli, realizovaná po dvouletém zápase s úřady z důvodu její na svou dobu moderní a převratné podoby.

Kostel pochází z Nižného Sedliště z r. 1641. V září 1936 rozebrán a vlakem převezen do Blanska. Zde zrestaurován, otevřen v květnu 1937. Řadí se ke skupině unikátních pravoslavných kostelů rusínské gotiky Horního Potisí. Nosný trám u vchodových dveří z r. 1602.

Budova hvězdárny a planetária v Brně stojí na vrcholu Kraví hory. Slouží jako kulturní centrum pro všechny příznivce noční oblohy a zajímavostí kolem ní. Projekční ukázky oblohy patří k nevšedním zážitkům.

Rozsáhlou jeskyni vyhloubil ve vápencovém podloží Křtinský potok. Byla osídlena lidmi již v období pravěku. Ve 13. stol. byla využívána jako úkryt při nájezdech tatarských vojsk. V 19. stol. zde žil poustevník Joachym. Poč. 20. stol. zde bylo těženo guano. Vzácné nálezy fosilních pozůstatků savců.

Funkcionalistická budova Janáčkova divadla byla postavena v l. 1960-1965 dle projektu arch. Jana Víška a kol. (Vilém Zavřel, Libuše Žáčková-Pokorová), podoby interiérů navrhli také arch. Ivan Ruller a Boleslav Písařík. Stavbě předcházelo celkem 7. arch. soutěží, vyhlášených postupně v l. 1910-1958.

V prostorách kostela sv. Petra a Pavla stávala od 13. století asi dřevěná tvrz, základní rodové sídlo pánů z Ceblovic. Dochovány nerovnosti terénu. Zanikla asi nejpozději počátkem 15. století, byla pravděpodobně nahrazena druhou tvrzí v obci a dalšími rodovými sídly.

Jeskyně byla osídlena lidmi již před 15 tis. lety. První jeskyni prozkoumal v l. 1898-1900 učitel Jan Knies, který vytvořil sbírku nálezů z obd. paleolitu. V l. 1923-1948 byl skupinou Josefa Šamalíka objeven zbytek jeskyně. R. 1936 byla jeskyně otevřena veřejnosti. V l. 2007-2009 velká rekonstrukce.