Turistické cíle v okolí obce Olomučany

Barokní kaple postavena nákladem A. Kavánka r. 1720 nebo 1726. V r. 1782 zrušena a pustla. L.P. 1837 byla stavba obnovena jako zámecká kaple. V r. 1864 zřízena křížová cesta. V r. 1925 ke kapli přistavěny ambity. Později chátrala. Dnes kapli užívá Církev československá husitská.

Kaple postavená z podnětu Občanského sdružení "Šošůvská kaple" v letech 2001 až 2002 tvoří v krajině nepřehlédnutelnou dominantu. Autorkou je ing. arch. Monika Sirná z Blanska.

Kaple, kterou chtěli občané postavit již počátkem 20. stol. byla vzhledem k dějinám postavena až v letech 1991 - 1993.

Kateřinská jeskyně je součástí Moravského krasu. Je přístupná od r. 1910. Hned za vstupem do jeskyně je tzv. Hlavní dóm, největší veřejnosti přístupný podzemní dóm v ČR. Má výbornou akustiku a pořádají se zde koncerty. Jeskyně je bohatá na krápníkovou výzdobu, raritou jsou dlouhé hůlkové stalagmity.

Klášter augustiniánů založen r. 1350 markrabětem Janem Jindřichem. Kostel sv. Tomáše radikálně přestavěn barokně v l. 1665–75 dle J. K. Erny. Dochována kamenná gotická pieta z dílny Jindřicha Parléře. Klášter barokně upraven dle M. Grimma.

Klášter kartuziánů v Králově Poli je jediným zachovaným kartuziánským klášterem na Moravě. Založil ho markrabě Jan Jindřich r.1375, po té byl postaven kostel Nejsvětější Trojice.Pozdně barokní průčelí kontrastuje s interiérem, loď i postranní kaple si zachovaly původní charakter. Dnes je sídlem VUT.

Na místě dřevěného kostelíka postaven v letech 1617-1633 raně barokní chrám. V kostele umístěny Vranovské jesličky s mechanickým pohonem a hudebním automatem. Pod kostelní lodí je krypta rodu Liechtensteinů, v roce 1820 doplněna empírovou hrobkou.

Klášter založený Lvem z Klobouk ve 13. stol. Po švédském drancování v 17. stol. byl kostel zbudován v barokním slohu architektem G. P. Tencallou. V roce 1784 byl klášter reformou Jofefa II. zrušen a přeměněn na vojenskou nemocnici, kostel se stal farním.

Skromné terénní pozůstatky dřevěného hrádku v jižní části města Blanska nad říčkou Punkvou. Objeven a zkoumán památkářem J. Štětinou, zveřejněn v r. 2019. Hrádek datován dle keramiky na přelom 13.-14. stol.

Zámek byl postaven na základech staršího dvora r. 1825 rodinou Schaffgotschů. Od r. 1919 sloužil jako ústav pro tělesně postižené, r. 1958 přešel do správy úst. soc. zabezpečení, byl rozšířen a r. 1961 byl v sousedství vybudován domov důchodců.

Původní televizní a rozhlasový vysílač byl vystavěn v l. 1956 až 1958 v Drahanské vrchovině ve výšce 600 m.n.m. a měřil 322 metrů. V letech 1984 až 1986 byl stávající stožár demontován a těsně vedle byl postaven nový o celkové výšce 340 metrů.

Zaniklý komplex jezuitských kolejí vystavěn v l. 1593–1630 dle projektu A. Gabri a O. Erny. Ve 2. pol. 17. stol. rozšiřován. Z torza staršího kostela vystavěn manýristický klášterní kostel. V r. 1904 komplex zbořen při asanaci. Zachován jen kostel.