Turistické cíle v okolí obce Skořenice

Renesanční zámek z l.1562-1574. Barokně přestavěn v 18.st. R.1829 vyhořel. Po r.1850 opraven a přistaveno východní křídlo s kaplí a pseudogotická kaple. Zámek je čtyřkřídlý obdélníkový. Na východní straně je přistavěna kaple s polygonálním závěrem.

Kamenná věž ze 13.–14. stol. je jediným pozůstatkem Choceňské brány, která byla součástí městského opevnění a jednou ze tří městských bran. Opakovaně poničena požáry, vždy však opravena. R. 1808 zbořena přední brána, po velkém požáru r. 1844 zbořen průjezd brány a malá věž; opravena jen velká věž.

Pozdně klasicistní jednopatrová budova děkanství pochází z první poloviny 19. stol. Doklad vysoké úrovně kulturního a stavebního vývoje města. Urbanisticky významná poloha. Nárožní rozlehlá budova. Úzký průchod v nároží mezi farou a kostelem uzavírá kulisová brána. Budova zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Tvrziště pravděpodobně ze 14. stol. ležícím nad kostelem, nedaleko silnice Ústí n. O.– Česká Třebová. Tvrz byla pravděpodobně založena na ochranu vzdáleného majetku Zbraslavského kláštera. V r. 1753 byla zde postavena zvonice zbořená poč. 20. stol.

Tvrz poprvé připomínaná v roce 1496, vzniklá pravděpodobně v době předhusitské. Na přelomu 16. a 17. století za Viléma Dobříkovského z Malejova proběhla renesanční přestavba. V průběhu 18. století přestala být obývána a zpustla.

Tvrz postavená pravděpodobně počátkem 16. stol. některým z příslušníku rodu z Bubna. Jako panské sídlo sloužila do roku 1622, poté byla upravena na dům úředníka.

Zchátralý pseudoslohový zámek. Před r. 1590 postavili Lukavští renesanční tvrz. Václav Kordule ze Sloupna r. 1747 ji přestavěl v rokokový zámek. R. 1895–97 přestavěn v pseudorenesančně a secesně, doplněn nárožními věžičkami a zahradním schodištěm.

Renesanční zámek postavil v l. 1585–90 Mikuláš st. z Bubna, zřejmě na místě gotické tvrze. Kolem r. 1630 za Jindřicha Jana z Bubna stavebně upraven, znovu v l. 1670–90 v raně barokním stylu Františkem Adamem z Bubna. Oprava zámku r. 1886 a v l. 1958-60. S výjimkou obd. totality patřil rodu z Bubna.

Sporé zbytky tvrze. V pramenech není uvedena, pouze v přídomku rodu z Orla a Dřele (1439-1480). Krátce poté opuštěna či vyhořela. Zříceniny zničeny hledači pokladů v 19. stol. Dochována zeď obytné stavby a terénní nerovnosti po ostatních stavbách.

Evangelický sbor v Lozicích byl založen r. 1783 v návaznosti na vydání tolerančního patentu císaře Josefa II. Nyní v podobě po zásadní přestavbě arch. J. Veselského z r. 1911, kdy získal také dominantní věž.

Současná fara vznikla v r. 1792 a nahradila starší objekt ze 17. století. Později v 19.-20. století došlo k neobarokním úpravám. Areál je dokladem farního hospodaření v prostředí venkovského městečka v 18. století a spolu s kostelem a souborem soch tvoří pozoruhodný a malebný urbanistický celek.

Barokní lovecký zámeček postavený v r. 1773 Františkem Oldřichem Kinským. Od r. 1812 přechází na kosteleckou větev. V r. 1870 byl zámeček přestavěn na myslivnu. Kostelecké větvi Kinských patřil do r. 1948 a v r. 1992 jim byl v rámci restitucí opět navrácen a slouží potřebám Kinského lesní zprávy.