Turistické cíle v okolí obce Hemže

Bývalý zámecký pivovar ze 60. let 16. století upravovaný především na začátku 18. století F. M. Kaňkou. Pivovar je rodištěm hudebního skladatele Bedřicha Smetany.

Zámecký zvěřinec zřídila majitelka Častolovic Franziska Diana Phipps Sternbergová v podobě tzv. petting farm se zaměřením na děti. Zvířata je tu možno i krmit nebo si je pohladit. Kromě výběhů tu jsou voliéry s vyřezávanými domečky nebo zámečky pro malá zvířátka. Přístupno celoročně.

Zřícenina hradu. Zal. r. 1300, brzy připadl Janovi Lucemburskému a byl zast. pánům z Lipé. Po r. 1347 páni ze Smojna. R. 1355 dobyt pro loupežnictví (Jan Pancíř ze Smojna) vojsky Karla IV. V l. 1367–1574 v maj. Žampachů z Potštejna. R. 1540 zpustlý.

Zámek postavený v r. 1672 jezuity. Na přelomu 17. a 18. stol. byla přistavena kaple. Na počátku 19. stol. proběhla klasicistní přestavba. V r. 1884 kupuje panství F. Lützow a probíhá zde poslední přestavba. Dnes jsou zde umístěni mentálně postižení.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze po roce 1533, kterou provedli potomci Jana Lukavského z Lukavice. R. 1924 vyhořel, ale už v letech 1925–26 byl opraven. Od r. 1945 zámek vlastní stát a od roku 1960 je zde sídlo Státního oblastního archívu.

Židovský hřbitov na okraji města Litomyšl, založený v 70. letech 19. století. Od 2. sv. války pustý, v současné době prochází postupnou rekonstrukcí.

Hřbitov údajně založen před rokem 1673, doložen roku 1688, v letech 1753, 1806 a 1820 rozšiřován. Celkem na 500 deskových náhrobků barokního a klasicistního typu s hebrejskými, německými a českými nápisy z let 1700-1940, nejstarší čitelný náhrobek z roku 1700.

Jméno Zítkov je nepochybně novověkým označením hradu. Nejspíše se jedná o Nový hrad, založený Karlem IV. nebo Janem Pyknou z Lichtemburka, který ho držel v r. 1388. K zániku hradu muselo dojít záhy, na počátku 15. století ho nahradila tvrz v Chocni.

První zmínka o obci je z roku 1160. Hranolová zvonice pochází z první pol. 19. stol. Je zděná se střechou z pálených tašek. Nad vchodem do zvonice nika, prázdná. Zvonička na malé vyvýšenině, vede k ní deset schodů.

Stupňovitá věžovitá stavba na oktogonálním půdorysu. Zapojena do nároží ohradní zdi kostela. V patře zvonová stolice pro dva zvony. Zachován pouze jeden zvon. Ve vrcholu střechy je makovice s kovaným křížem. Zvonice jako technická památka zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

U kostela sv. Vavřince stojí dřevěná zvonice z let 1782–1783. Barokní dřevěná hranolová stavba má strmou stanovou střechu. Ve vrcholu další jehlanová stříška. Dochoval se zvon z r. 1506. Ostatní zvony zrekvírovány za 1. světové války. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Masivní zděná raně barokní zvonice, součást poutního mariánského areálu. Je umístěna v jedné z diagonál eliptické ohradní zdi hřbitova, uprostřed něhož stojí kostel. Postavena z úsporných důvodů místo uvažovaného kostelního dvojvěží.