Turistické cíle v okolí obce Valteřice

Sousoší je významná drobná sakrální památka. Je umístěno na bohatě zdobeném soklu se soklovou patkou a hranolovým blokem. Samotné sousoší tvoří postavy Ježíše Krista a Boha Otce a holubice. V čele podstavce deska s reliéfem sv. Františka z Assisi a Panny Marie.

Kvalitní sochařské dílo z roku 1715. Součástí zdobeného sloupu s Otcem Bohem jsou sochy Panny Marie a čtyř svatých (sv. Šebestián, sv. Filoména, sv. Rozálie a sv. Roch) v rozích sousoší. Poslední opravy proběhly v letech 2016-2018.

Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1820. Příklad kvalitní empírové kamenické práce. Výška asi 5,5 m. V přední části reliéf Immaculaty. Vlastní sousoší představuje sedícího Boha Otce s žezlem v levé ruce vpravo a vlevo Krista, který drží v náručí pravou rukou kříž. Materiál sousoší je pískovec. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Sloup se sousoším nechali postavit místní manželé r. 1892. Autorem je Josef Kubitsek. R. 1894 sousoší posvěceno, restaurováno v letech 1999–2000 a r. 2020. Sloup zakončen akantovou hlavicí s římsou, na kterou nasedá sousoší Nejsvětější Trojice. Na sloup se sousoším použit miletínský pískovec. R. 2003 prohlášeno kulturní památkou.

Původní renesanční radnice je jedním z nejstarších domů ve Štítech. Pochází ze 16. stol. Původně k radnici patřil i dvorní trakt jehož součástí byla i šatlava. Radnice v roce 1734 upravena na barokní měšťanský dům. Nyní slouží jako knihovna, základní umělecká škola a jídelna zemědělské společnosti.

Panský dům s dvorem r. 1455 prodal Jan Tunkl z Brníčka zábřežským ke zřízení radnice. Ta byla přestavěna renesančně (po požáru r. 1546), barokně (po požáru r. 1734) a klasicistně (r. 1794 a 1817). Patrová budova s hranolovou hodinovou věží byla radnicí do r. 1991, dnes sídlem Galerie Tunkův dvorec.

Vodárenská věž vybudovaná v letech 1931-32. Dvě vyhlídkové terasy zmizely v 80. letech pod kovovou kuželovitou nástavbou a pro vyhlídku zbyl už jen spodní prosklený ochoz.

Zachované valové opevnění. Jedná se pravděpodobně o pozůstatek švédského opevněného tábora z let 1639-1643, kdy švédové obléhali Lanškroun.

Ladislav Velen ze Žerotína původní tvrz přestavěl v roce 1606 na renesanční zámek. V roce 1798 zámek poškodil požár. Až v roce 1972 byla provedena jeho rekonstrukce.

Vodní nádrž Pastviny I. a Pastviny II. vznikla zatopením prostor vykáceného lesa a zemědělských lučních ploch na řece Divoká Orlice. Stavba probíhala od roku 1933 do roku 1938. Je to poslední hráz, která byla stavěna z kamene. Výška koruny hráze činí 31,3 m, šířka v koruně 6,5 m.

Věžová konstrukce na návrší Val východně od města Králíky vznikla v roce 2002 a slouží společně jako rozhledna a vysílač mobilního operátora. Volně přístupná vyhlídková plošina ve výši 22 m poskytuje daleký výhled.

Památná Vejdova lípa stojí u osamělé hájovny nad obcí Pastviny. Její věk je odhadován na 800-900 let a je svým obvodem nejmohutnějším památným stromem na našem území. Status památného stromu byl naposled obnoven v roce 1997.