Turistické cíle v okolí obce Mistrovice

Klasicistní kostel byl postaven v l. 1794-1801 (arch. Josef Hardtmuth) na místě pův. kostela (vyhořel r. 1636). R. 1884 kostel poničil požár, při opravě byla věž zastřešena novou bání; dnešní báň věže je z r. 1913. V l. 1991-93 prošel kostel rekonstrukcí. Vnitřní vybavení je klasicistní a empírové.

Kostel sv. Jana Křtitele v Herolticích vznikl r. 1910 přestavbou barokní kaple z r. 1718, která je částečně zachována ve hmotě lodi. Přistavěná věž má novorománské rysy. Kostel je filiálním ve farnosti Štíty. Od r. 2009 je památkově chráněn stejně jako pískovcový kříž před ním.

Pozdně barokní jednolodní kostel. Hlavní oltář z konce 18. stol. Boční oltáře vytvořeny okolo r. 1700. Jednolodní sálová neorientovaná stavba s půlkruhově zakončeným neodsazeným presbytářem. Stavba zastřešena sedlovou střechou krytou eternitem. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Cotkytli je barokní stavba z doby kolem r. 1726, která nahradila středověký kostel Nanebevstoupení Páně ze 14. století. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami, avšak bez památkové ochrany.

Kostel sv. Jiří v Kunvaldu je pozdně renesanční stavba z počátku 17. století barokně upravená kolem r. 1746 a rozšířená r. 1831. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou. Před ním stojí památkově chráněné sousoší Kalvárie z r. 1771.

Barokní kostel sv. Jiří v Horních Heřmanicích pochází z let 1706-1712 a nahradil středověkou dřevěnou stavbu. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou stejně jako přilehlá ohradní zeď hřbitova s bránou a márnicí.

Kostel z let 1687–1690. Jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem. Hlavní oltář novogotický s obrazem sv. Jiří a barokními sochami sv. Mikuláše a sv. Augustina. Před vchodem ke kostelu stojí krucifix r. 1792 a mariánský pilíř z r. 1700. Památkově chráněno od r. 1958.

Do r. 1881 stávala v obci pouze dřevěná zvonice, kterou toho roku zničil požár. V letech 1889-1892 z obecních prostředků a úsilím místních obyvatel vznikl jednolodní kostel sv. Josefa ve stylu historismu. Dnes slouží jako filiální a náleží k farnosti Králíky.

Kostel sv. Josefa Kalasanského v Moravském Karlově je ojediněle zasvěcen zakladateli piaristického řádu. Klasicistní stavba pochází z let 1791-1793. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Červená Voda a od roku 1958 chráněnou kulturní památkou.

Na návrší severně od centra města stojí kaple sv. Kateřiny, která má podobu rotundy s apsidou. Rotunda vystavěna z opuky a zastřešena šindely. Klenba apsidy a portál pochází z pol. 14. stol. Kaple završena helmicí s lucernou. Kaple zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Empírový kostel vystavěn v letech 1825–1827. Jednolodní, ploché hlavní průčelí se středovým rizalitem. Ve vstupní části kruchta nesená třemi oblouky na toskánských sloupech. Nad východním průčelím čtyřboká věž. Vlevo od průčelí kostela kamenný krucifix. Památkově chráněno od roku 1958.

Orientovaná sálová stavba. V kamenném ostění dveří vytesán letopočet 1755, Poslední velká oprava kostela se uskutečnila v 70. letech 20. stol. Kostel má barokní dispozici. Doklad ohlasu barokní architektury v regionálním prostředí. Kostel zařazen do seznamu kulturních památek r. 2009.