Turistické cíle v okolí obce Nekoř

Bývalý konvent cyriáků ze 13. st. zanikl za husitských válek. Zůstal pouze obnovený gotický kostel Panny Marie, dnes obklopený hřbitovem s kostnicí. Na jižní stěně býv. věže kresby z 2. poloviny 15. století. Zachovány gotické architektonické prvky.

Původně dřevěný kostel byl prvně zmiňován v r. 1384. Později několikrát zanikl a byl znovu obnoven. V l. 1600-1613 postaven zděný kostel. Později v l. 1699-1713 přestavěn a v l. 1776-1779 získal současnou barokní podobu. Z 18. stol. pochází i budova fary. V 19. a 20. stol. kostel opravován.

Návrh stavby vytvořil v r. 1702 Jacopo Carove. V r. 1714 byla stavba přerušena a k dokončení došlo až v letech 1742-1751. V letech 1804-1805 místo jedné věžičky vzniklo dvojvěží. V r. 1858 byla opravena fasáda kostela a v r. 1892 věže. Další opravy proběhly v r. 1934 a v letech 1962-2000.

Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v l. 1770-1776, na místě starého zbořeného kostela. Autorem plánů k novému kostelu byl stavitel Jakub Pánek. V roce 1870 byla přistavěna kaple a roku 1906 sakristie. Hlavní oltář zdobí obraz od malíře Jana Dallingera z roku 1776.

Kostel, postavený v l. 1897–98 (stavitel Alois Petřík z Kyšperka). Stavba započata díky daru rodáka M. Motyčky. Při kostele byl zřízen k r. 1895 i hřbitov s márnicí. R. 1905 vysvěceny zvony, zrekvírovány za 1. svět. války. R. 1927 a r. 1969 vysvěceny nové zvony. Interiér zdobí díla řady umělců.

Dřevěný kostel v Pěčíně uváděn na počátku 14. stol., barokní zděný kostel nechal postavit Antonín Vít, hrabě z Bubna a Litic v l. 1727–29, stavitelem byl Jan Kumpera z Hradce Králové.

Původně protestantská motlitebna z let 1600–1605, vystavěn Kryštofem Maušvicem z Armenruhe. V interiéru manýristická výmalba, ne zcela odkrytá. Pod presbytářem hrobka, kde jsou pochováni členové rodů Nostitz-Rienek.

Kostel sv. Anny v Ústí nad Orlicí - Hylvátech byl na místě starší kaple z doby kolem roku 1600 postaven roku 1755 z popudu místního děkana Jana Leopolda Mosbendera. Před kostelem krucifix z roku 1819.

Kostel byl postaven v r. 1617 v pozdně renesančním slohu s novogotickými prvky. V r. 1643 během třicetileté války byl chrám zničen. K obnově došlo teprve v r. 1670 a od té doby slouží jako hřbitovní. V letech 1804, 1844 a kolem let 1880-1910 byl kostel upravován.

Klasicistní kostel sv. Filipa a Jakuba postaven letech 1849–57 na místě vyhořelého původního dřevěného kostela z r. 1621. Na výzdobě se podílel malíř Umlauf a sochař F.J. Prokop.

Na místě současného kostela stál původně gotický kostel. Barokně přestavěn v l. 1720-1721. Jednolodní obdélná stavba s hranolovou věží. Nad presbytářem hranolový sanktusník. Hlavní oltář vinný kmen, v jehož větvích obraz sv. Filipa a Jakuba. Památkově chráněno od r. 1958.

Barokní kostel byl postaven náhradou za pův. dřevěný kostel (14. stol.), který byl zničen za husitských válek v 1. pol. 15. stol. V l. 1748–56 dal hrabě Antonín z Bubna postavit nový zděný kostel. Od r. 1869 farní. Z pův. tří zvonů byly dva zrekvírovány za I. sv. války, zůstal zvon sv. Jakub (1558).