Turistické cíle v okolí obce Červená

Kostel, postavený v l. 1897–98 (stavitel Alois Petřík z Kyšperka). Stavba započata díky daru rodáka M. Motyčky. Při kostele byl zřízen k r. 1895 i hřbitov s márnicí. R. 1905 vysvěceny zvony, zrekvírovány za 1. svět. války. R. 1927 a r. 1969 vysvěceny nové zvony. Interiér zdobí díla řady umělců.

Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v l. 1770-1776, na místě starého zbořeného kostela. Autorem plánů k novému kostelu byl stavitel Jakub Pánek. V roce 1870 byla přistavěna kaple a roku 1906 sakristie. Hlavní oltář zdobí obraz od malíře Jana Dallingera z roku 1776.

Dřevěný kostel v Pěčíně uváděn na počátku 14. stol., barokní zděný kostel nechal postavit Antonín Vít, hrabě z Bubna a Litic v l. 1727–29, stavitelem byl Jan Kumpera z Hradce Králové.

Původně stála v Rybníku dřevěná kaple. Stavební povolení na stavbu kostela vydáno v roce 1877. Císař i císařovna na stavbu věnovali každý 100 zlatých. Finančně se podíleli i obyvatelé vesnice. Kostel vysvěcen 15. července 1882. Bohoslužby se v kostele konají jedenkrát měsíčně.

Barokní kostel postavil Antonio Sala jako hřbitovní v letech 1700-1705 podle plánů G. P. Tencally. Okolní hřbitov s cennými náhrobky a přenesenými náhrobními kameny zrušen r. 1893. Nevyužívaný kostel rekonstruován v letech 1998-2000, mobiliář kromě hlavního oltáře a varhan vystěhován.

Kostel sv. Anny v Ústí nad Orlicí - Hylvátech byl na místě starší kaple z doby kolem roku 1600 postaven roku 1755 z popudu místního děkana Jana Leopolda Mosbendera. Před kostelem krucifix z roku 1819.

Kostel byl postaven v r. 1617 v pozdně renesančním slohu s novogotickými prvky. V r. 1643 během třicetileté války byl chrám zničen. K obnově došlo teprve v r. 1670 a od té doby slouží jako hřbitovní. V letech 1804, 1844 a kolem let 1880-1910 byl kostel upravován.

Na místě současného kostela stál původně gotický kostel. Barokně přestavěn v l. 1720-1721. Jednolodní obdélná stavba s hranolovou věží. Nad presbytářem hranolový sanktusník. Hlavní oltář vinný kmen, v jehož větvích obraz sv. Filipa a Jakuba. Památkově chráněno od r. 1958.

Barokní kostel byl postaven náhradou za pův. dřevěný kostel (14. stol.), který byl zničen za husitských válek v 1. pol. 15. stol. V l. 1748–56 dal hrabě Antonín z Bubna postavit nový zděný kostel. Od r. 1869 farní. Z pův. tří zvonů byly dva zrekvírovány za I. sv. války, zůstal zvon sv. Jakub (1558).

Klasicistní kostel byl postaven v l. 1794-1801 (arch. Josef Hardtmuth) na místě pův. kostela (vyhořel r. 1636). R. 1884 kostel poničil požár, při opravě byla věž zastřešena novou bání; dnešní báň věže je z r. 1913. V l. 1991-93 prošel kostel rekonstrukcí. Vnitřní vybavení je klasicistní a empírové.

Pozdně barokní jednolodní kostel. Hlavní oltář z konce 18. stol. Boční oltáře vytvořeny okolo r. 1700. Jednolodní sálová neorientovaná stavba s půlkruhově zakončeným neodsazeným presbytářem. Stavba zastřešena sedlovou střechou krytou eternitem. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Kostel sv. Jiří v Kunvaldu je pozdně renesanční stavba z počátku 17. století barokně upravená kolem r. 1746 a rozšířená r. 1831. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou. Před ním stojí památkově chráněné sousoší Kalvárie z r. 1771.