Turistické cíle v okolí obce Červená

Kostel pochází ze 17. stol. Dle písemných záznamů nahradil středověkou stavbu (kaple, kostelík), která se nacházela nedaleko a jejíž trámy posloužily pro novou stavbu. Ve 20. století byly objeveny zbytky hrobů. Roku 1651 je nekořský kostel uveden jako filiální.

Venkovský bezvěžový kostel gotického původu, přestavěný r. 1712. Urbanisticky významná stavba. Orientovaná zděná stavba kostela vystavěna nad obdélným půdorysem s plynule navazujícím presbytářem. Odděleně od kostela stojí zvonice z roku 1807. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Barokní kostel na místě vyhořelého kostela z r. 1685. Nynější kostel z r. 1773 je jednolodní stavba s čtvercovým presbytářem a sakristií na jihu v místě původní věže. R. 1798 před západní průčelí nad hlavním portálem přistavěna hranolová věž. Interiér klenut valeně, stěny členěny pilastry.

Kostel vystavěn v letech 1828–1829. Sakrální empírová architektura. Volně stojící jednolodní orientovaný kostel s půlkruhově ukončeným odsazeným presbytářem. Před západním průčelím čtyřboká věž. Zařízení kostela empírové s barokními reminiscencemi. Památkově chráněno od r. 1958.

Kostel postaven roku 1835 v empírovém slohu. Jednolodní obdélníková orientovaná stavba. V západním průčelí čtyřboká věž. Při severní straně kostela sakristie. Interiér vesměs empírový. Na oltáři obraz sv. Petra a Pavla. Památkově chráněno od roku 1958.

V r. 1868 byl položen základní kámen a zahájena stavba základů. Již r. 1870 se práce pro nedostatek financí zastavily. V r. 1905 byla zahájena stavba podle plánů Františka Brázdy. Dne 8. prosince 1906 byl nový římskokatolický filiální kostel slavnostně vysvěcen P. Františkem Michalitschkem.

Kostel sv. Prokopa v Sobkovicích je pozdně barokní stavba, která r. 1774 nahradila starší kapli z r. 1728. Je filiálním kostelem ve farnosti Nekoř. Od r. 1997 je spolu s ohradní zdí přilehlého hřbitova chráněn jako kulturní památka.

Kostel byl postaven v l. 1712–1713 na místě pův. kostela ze 14. stol. Kostel r. 1898 vyhořel, při následné opravě získal dnešní podobu. Pod kostelem je krypta, ve které bylo nalezeno 34 mumií ze 17. a 18. stol. V kostele je mj. křtitelnice z roku 1691 a oltářní obraz sv. Prokopa (Josef V. Hellich).

Kostel sv. Rodiny v Líšnici je novorománská stavba z let 1865-1868. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Žamberk s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Raně barokní stavba s bohatým štukovým dekorem od Giovaniho Maderny postavena za Hynka Jetřícha Vitanovského z Vlčkovic koncem 17. stol. V presbytáři náhrobníková deska hraběte H.J. Vitanovského z roku 1681.

Kostel byl postaven na místě dřívějšího kostela zmiňovaného již r. 1335, který r. 1684 shořel a r. 1729 byl definitivně stržen. Ihned započala nová výstavba, která skončila r. 1738. Stavbu převážně financoval hrabě Antonín Vít z Bubna. U kostela stojí kostnice Panny Marie Bolestné.

Již roku 1350 první kostel na tomto místě. Dokladem nejstarší fáze gotického kostela je pětiboký presbytář. Před rokem 1770 vystavěn kůr a v barokní formě postavena věž. R. 1791 zaklenuta hlavní loď. Renesanční fresky nad sakristií. Pozdně barokní oltář. Památkově chráněno od r. 1958.