Turistické cíle v okolí obce Letohrad

Hrad vznikl na přelomu 13. a 14. století v majetku Vítka ze Švábenic. Posledně je zmiňován v 16. století jako součást brandýského panství, kdy ztratil svoji funkci a dále je již opuštěný a pravděpodobně v zříceninách. Pozůstatky hradu jsou částečně zničeny stavbou vodárny.

Panský pivovar v Žamberku je poprvé uváděn r. 1657. V letech 1810-1814 dal hrabě Windischgrätz na pivovar přestavěl hospodářské budovy na předzámčí. Ve východním křídle byla varna, spilka a dvoupatrové ležácké sklepy, v západním sladovna s hvozdem. Přestavěn r. 1866, výroba ukončena r. 1932.

Lávka původně postavená pro dřevorubce ke svozu dřeva z panských lesů. Záhy používaná i k pašování zboží z/do nedalekého Kladska. Dřevěnou nízkou lávku pravidelně ničí povodně.

Objekt čs. opevnění K–S 25 Na Sedle z let 1936–1938 stojí v lesích nedaleko Suchého vrchu. V současnosti se uvnitř nachází expozice soukromého Muzea Vysoký kámen. Objekt těžkého opevnění je otevřen jen za přítomnosti majitele. Jedná se o jediný objekt, který má dochované původní vnitřní vybavení.

Zřícenina hradu zal. před r. 1318 (toho roku ničivý nájezd Kouniců z nedalekého Rychmberka); majitelem Hroznata z rodu Kouniců. Není známo byl-li poté obnoven. Poč. 15. stol. náležel hrad k Rychnovu n. Kněž., po r. 1420 se již nepřipomíná.

Dřevěný most přes Zdobnici v místní části města Vamberk - Peklo. Postaven v první pol.19. stol. dodnes používán.

Patron obce svatý Prokop má v Dlouhé Třebové dvě sochy. Světce s berlou ukoval umělecký kovář František Bečka. Socha měří přes 2 metry. Je kovaná a svařovaná a její podoba se vyznačuje měděnou patinou. Světec je zobrazen jako poustevník s berlou, ke které je obojkem připoután ďábel v podobě draka.

Pískovcová socha Jana Amose Komenského zhotovená r. 1910 podle návrhu sochaře Josefa Strachovského se nalézá v Kunvaldu nedaleko od českobratrského domku Na sboru. Socha je od roku 1958 chráněna jako kulturní památka ČR.

Pomník Járy Cimrmana v Letohradě. Další z míst, které tento český velikán navštívil a zanechal zde stopu.

Malý kamenný památník Jana Husa vznikl k připomenutí výročí 500 let od jeho smrti. Vznikl roku 1915 a po sto letech byl opraven. Je vytvořen z tmavých žulových kamenů, spojených světlou maltou do tvaru malé mohyly. Ve středu je mělký reliéf se zlatavým podkladem se symbolem kalicha. Od ulice je prostor chráněn plotem, ale vizuálně je památník velmi dobře dostupný.

V parku po bývalém hřbitově u kostela sv. Máří Magdalény umístěn památník rakousko–pruské války z roku 1866. Náhrobek šestnácti padlých pruských husarů ponechán u kostela. Vysoký kónický čtyřboký pilíř, na jehož vrcholu ukončeném jehlanem, sedí na kouli orlice. Pomník odhalen r. 1904.

Pomník Svobody odhalen r. 1924. Dominantní surovinou rula, čelní kámen žulový. V popředí přírodní pískovec. Stavba provedena svépomocí. Na nejvyšším místě mohyly letopočet 1924. Pomník s plaketami Jana Husa, Jana Žižky a Tomáše Garriqua Masaryka. Obnoven r. 2007. Nově osazen emblémy a kalichem.