Turistické cíle v okolí obce Letohrad

Kříž z r. 1879 je nejstarší sochařskou památkou v obci. Při jeho přemístění došlo k poškození Kristova těla. Nahrazen současnou verzí. R. 1955 kříž rozlomen. Po nehodě přesunut na bezpečnější místo dále od silnice. Výška kříže z pískovce je téměř 6 metrů. V roce 2021 rekonstruován.

Vysoký pozdně barokní pískovcový krucifix z r. 1782 složen z hranolového trojdílného podstavce a vysokého nástavce. Pod postavou světice vytesáno vročení 1782. Krucifix s drobnou soškou Ukřižovaného a s nápisem INRI. Kvalitní kamenosochařská práce. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Terénní zbytky hradu. Poprvé připomínán r. 1308 v přídomku Ješka z Kyšperka. Od konce 14. st. do r. 1562 patří k Žampachu, poté opuštěn. Zříceniny údajně před r. 1736 rozebrány na kapli J. Nepomuckého. Dnes stojí pouze pahorek jádra, val a příkop.

Klášter augustiniánů ze 14. stol., za husitských válek opuštěn, ve 2. pol. 15. stol. upraven Kostky z Postupic pro správu panství, Hrzány z Harasova v 16. stol. přestavěný na renesanční zámek, v 18. stol. rozšířený barokně Liechtensteiny.

Zřícenina hradu. R. 1285 darován Václavem II. Závišovi z Falkenštejna. R. 1304 majitelem zbraslavský klášter, r. 1358 litomyšlské biskupství. Dobyt za husit. válek (1425, 1429), poté rychle měnil majitele. Opuštěn zač. 17. stol.

Nejvyšší vrch Zábřežské vrchoviny (714 m n. m.), je odtud krásný rozhled do Orlických hor i Jeseníků.

Zámek byl přestavěn r. 1680 ze starší tvrze Hynkem Jetřichem Vitanovským. Z původní stavby zůstala zachována část základových a obvodových zdí, některé klenby v přízemí a sklepní prostory. Zámek je nyní majetkem města.

Kámen zde nechal zasadit v roce 1898 kníže Johann z Liechtensteinů na památku 40 let své vlády v tomto kraji. Na památku této vlády umístil jeho lesnický personál téměř ve všech ze 168 lesnických revírů pamětní jubilejní kameny. Jen v okrese Ústí nad Orlicí je jich evidováno 12. Zdejší památný kámen zaujme latinským nápisem.

Gotický hrad byl založen koncem 13. stol. Půtou z Potštejna. Za Václava II. se stal majetkem koruny. Goticky přestavěn pro Jiřího z Poděbrad. Od r. 1495 v majetku Viléma z Pernštejna, přestal být sídlem a postupně chátral. R. 1657 uváděn jako pustý. V průběhu 20. stol. prošel několika opravami.

Nevýrazný empírový lovecký zámeček, který nechává v roce 1820 postavit majitel žambereckého panství Jan Parish. V druhé polovině 19. století byl přestaven na myslivnu. Objekt patřil Parishům až do roku 1948. Nejvýraznějším architektonickým prvkem je sloupový portikus zakončený tympanonem.

Zaniklý lovecký zámeček založený na břehu Divoké Orlice v r. 1806 Bubny z Litic či po r. 1815 Parishy. Od r. 1850 sloužil jako hájenka. V r. 1936 vyhořel po patrně umělém založení požáru. Již nebyl obnoven.

Empírová patrová budova z doby kolem pol. 19. stol. Jednopatrové stavení, patro roubené, omítané. Průčelí patrové, vzadu, vlivem svahu, přízemní. V přízemí dochované zbytky původního vybavení. Střecha valbová, původně šindelová. Mandl s bělidlem zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.