Turistické cíle v okolí obce Výprachtice

Autorsky neurčené barokní sousoší Kalvárie. Hodnotný příklad regionální kamenosochařské produkce. Na podstavci je osazen kamenný kříž, Po obou stranách stojí sochy P. Marie a sv. Jana. Materiálem sousoší je pískovec. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Kvalitní sochařské dílo z roku 1715. Součástí zdobeného sloupu s Otcem Bohem jsou sochy Panny Marie a čtyř svatých (sv. Šebestián, sv. Filoména, sv. Rozálie a sv. Roch) v rozích sousoší. Poslední opravy proběhly v letech 2016-2018.

Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1820. Příklad kvalitní empírové kamenické práce. Výška asi 5,5 m. V přední části reliéf Immaculaty. Vlastní sousoší představuje sedícího Boha Otce s žezlem v levé ruce vpravo a vlevo Krista, který drží v náručí pravou rukou kříž. Materiál sousoší je pískovec. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Zdobené pískovcové Trojiční sousoší pochází z r. 1875. Pořízeno soukromými donátory. Stojí na klasicky tvarovaném podstavci s pilířovým nástavcem. Materiálem je světle žlutý jemnozrnný pískovec. Na čelní stěně dříku nika s postavou Panny Marie Immaculaty. Statue vrcholí sousoším Nejsvětější Trojice. Sousoší zapsáno do seznamu památek r. 2015.

Původní renesanční radnice je jedním z nejstarších domů ve Štítech. Pochází ze 16. stol. Původně k radnici patřil i dvorní trakt jehož součástí byla i šatlava. Radnice v roce 1734 upravena na barokní měšťanský dům. Nyní slouží jako knihovna, základní umělecká škola a jídelna zemědělské společnosti.

Panský dům s dvorem r. 1455 prodal Jan Tunkl z Brníčka zábřežským ke zřízení radnice. Ta byla přestavěna renesančně (po požáru r. 1546), barokně (po požáru r. 1734) a klasicistně (r. 1794 a 1817). Patrová budova s hranolovou hodinovou věží byla radnicí do r. 1991, dnes sídlem Galerie Tunkův dvorec.

Vodárenská věž vybudovaná v letech 1931-32. Dvě vyhlídkové terasy zmizely v 80. letech pod kovovou kuželovitou nástavbou a pro vyhlídku zbyl už jen spodní prosklený ochoz.

Zachované valové opevnění. Jedná se pravděpodobně o pozůstatek švédského opevněného tábora z let 1639-1643, kdy švédové obléhali Lanškroun.

Synagoga v Žamberku byla postavena na místě židovského obecního domu r. 1810. Židovské náboženské obci sloužila do r. 1939. Za války v ní byl sklad obilí, po válce skladiště věcí zabavených odsunutým Němcům. Roku 1947 ji získala Čs. církev husitská, která ji nechala v letech 1950–1954 přestavět.

Ladislav Velen ze Žerotína původní tvrz přestavěl v roce 1606 na renesanční zámek. V roce 1798 zámek poškodil požár. Až v roce 1972 byla provedena jeho rekonstrukce.

Tyršova rozhledna z r. 1932 ve výšce 468 m n. m., ve tvaru husitské hlásky je kopií táborské rozhledny. Od originálu se liší sadou oken pod špicí věže a odlišně navrženým kamenným přízemím. Autorem je architekt prof. Theodor Petřík, výška je 20 m.

Vodní nádrž Pastviny I. a Pastviny II. vznikla zatopením prostor vykáceného lesa a zemědělských lučních ploch na řece Divoká Orlice. Stavba probíhala od roku 1933 do roku 1938. Je to poslední hráz, která byla stavěna z kamene. Výška koruny hráze činí 31,3 m, šířka v koruně 6,5 m.