Turistické cíle v okolí obce Tatenice

Kostel byl postaven v románském slohu pravděpodobně již v 1. pol. 13. stol. (jak lze usoudit z jeho architektonické podoby). Poprvé je kostel zmiňován r. 1369. R. 1529 byla přistavěna boční kaple. Poč. 18. stol. byl kostel barokně upraven. R. 1800 byla přistavěna nová sakristie.

Zbytky hradu, obehnané příkopem na východě a západě, na vrcholu kopce Králova Hora ve 602 m. n. m. Občasné zbytky zdiva hradu, dnes na některých místech silně zarostlé.

Bývalý i současný zájezdní hostinec. Pochází z 2. pol. 17. a 1. pol. 18. stol. Barokní roubená část s trojdílným jednotraktovým členěním. Černá kuchyně, později upravená. Nejzajímavější stavební prvek je roubená vysunutá světnička. Objekt památkově chráněn od r. 1958.

Kříž v Rájci je pozoruhodný materiálem. Je zhotoven z bílého mramoru. Klasický kříž s několikastupňovým hranolovým podstavcem, zakončený jetelovým křížem s korpusem Krista. V nikách poloreliéfy sv. Cyrila a Metoděje po stranách a reliéf Bolestné Panny Marie. Nápis „Dokonáno jest“ u paty kříže. Kříž zhotoven r. 1892, posvěcen r. 1894.

Kaple křížové cesty postaveny kolem roku 1723. Kaple vrcholně barokní s polygonálním půdorysem a mansardovými střechami. Zevnějšek hrubě zjednodušen při minulých opravách. Od r. 2002 probíhá rekonstrukce kapliček. Nemovitá kulturní památka České republiky.

Klášter augustiniánů ze 14. stol., za husitských válek opuštěn, ve 2. pol. 15. stol. upraven Kostky z Postupic pro správu panství, Hrzány z Harasova v 16. stol. přestavěný na renesanční zámek, v 18. stol. rozšířený barokně Liechtensteiny.

Na hřbitově na Křížovém vrchu v bývalé empírové kapli sv. Markéty se nachází lapidárium. V době vzniku r. 1912 bylo lapidárium jediným na Moravě. Lapidárium chrání nejhodnotnější a nejlépe zachované náhrobní kameny. Náhrobky a epitafy tvoří soubor náhrobních kamenů typických pro období reformace.

Existence Latinské školy je doložena v letech 1477-1482. Žáci se učili latině a třem základním vědám. Původně zde vyučovali evangeličtí faráři. Nad okny sedm renesančních kamenných desek s latinskými a řeckými nápisy. Uvnitř místnost s hřebínkovou klenbou.

Nejvyšší vrch Zábřežské vrchoviny (714 m n. m.), je odtud krásný rozhled do Orlických hor i Jeseníků.

Zachovalý zámek, původně tvrz poprvé připomínaná r. 1612. Za Bukůvků nejspíš v 2. polovině 17. stol. přestavěna na zámek. Od r. 1717 patřil kartuziánskému klášteru v Olomouci. Po jeho zrušení připadl Náboženskému fondu, změněn v obytnou budovu a pozemky rozparcelovány.

Hrad byl vystavěn na přelomu 13. a 14. století, poprvé se připomíná roku 1353. V 15. století třikrát dobyt, poté zpustl. Ve 20. století byla odtěžena lomem část jádra. Zachoval se mohutný valový systém a zbytky zdiva.

Roku 1767 ke kostelu přistavěna loretánská kaple, stavebníkem byl třebovský měšťan Matouš Klosy. Kaple zastřešena a na vrcholu sanktusník. Autorem fresek je Juda Tadeáš Supper. V kapli je i pohřben. V roce 1995 kaple restaurována.