Turistické cíle v okolí obce Rybník

nebo vyberte

Rybník

Pardubický kraj,  Ústí nad Orlicí  (UO)
Nalezeno celkem 246 záznamů, 6 / 21 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 kaple sv. Václava
412.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Řetůvka
První písemná zmínka o obci z roku 1292. Nejvýznamnější stavba v obci je kaple sv. Václava. Postavena v roce 1796. V kapli nový zvon o hmotnosti 31 kg, Bohoslužby se v kapli konají příležitostně.
 kaple sv. Václava
511.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Gajer
Kaple postavena roku 1872 po velkém požáru. V malé věži na střeše byl i zvon. Po druhé světové válce velmi zchátrala. Oprava kaple provedena v r. 2009. Při ní nalezen základní kámen.
 kaple sv. Václava
445.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Pazucha
Příklad klasicistní venkovské návesní kaple z r. 1819. Venkovská stavba, doklad klasicistní stavební tvorby. Drobná zděná orientovaná solitérní stavba. Interiér kaple osvětlený postranními okny. V závěru původní portálový oltář, v neúplném stavu. Sanktusník zespodu zabedněn, nepřístupný.
 kaple sv. Václava
450.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Opatovec
Kaple sv. Václava pochází z počátku 19. stol. Jednolodní obdélníková stavba. Uvnitř kaple oltář s obrazem sv. Václava z 1. pol. 19. stol. Na stěnách křížová cesta z 2. pol. 19. stol.
 kaple sv. Vincence
442.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Pardubický kraj, Svitavy
Kaple sv. Vincence pochází z roku 1867. Působily zde rakouské řádové sestry sv. Vincence de Paul. R. 1920 bylo do kláštera přestěhováno oddělení pro choré ženy a oddělení pro staré a osamělé ženy. R. 1948 zde vznikl ústav pro mentálně retardované ženy. Nyní součást ústavu sociální péče.
 kaplička
352.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Pardubický kraj, Osík
Barokní vysoká zděná věžovitá stavba čtvercového půdorysu. Vystavěna r. 1876. Rohy kaple zaoblené, zvýrazněné protáhlými pilastry. Do výšky protáhlá střecha kapličky zakončena malou věžičkou. Střecha kryta plechem.
 kaplička sv. Antonína Paduánského
558.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Sloupnice
Malá čtyřboká kapličku z r. 2009. Stavba má připomínat pověst o muži, který tomuto místu dal jméno. Bohužel k důvodu pojmenování schází dobový doklad, zejména o vysvěcení kapličky. Je tato stavba vůbec oficiální kaplička? Mnohým lidem spíš než kapličku připomíná transformátor.
 Karle
hrad, zaniklý, volně přístupno, Pardubický kraj, Karle
Zaniklý hrad snad ze 13. století. První a jediná písemná zmínka z roku 1336 jej spojuje s Kunátem z Karle. Švédská legenda uvádí, že r. 1374 loupeživý ryríř z hradu Karle přepadl pohřební průvod švédské královny.
 kašna s delfíny
377.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Lanškroun
Pískovcová kašna s čtvercovou nádrží z 1. poloviny 19. stol. Uprostřed nádrže pilíř čtvercového průřezu. Na nárožích litinoví delfíni. Na horní ploše pilíře váza. Plášť zdoben rostlinným dekorem. Památkově chráněno od r. 1958.
 kašna se sochou sv. Floriána
352.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Svitavy
Barokní socha světce z první třetiny 18. stol. Uprostřed bazénu je umístěn čtverhranný podstavec. Na něm socha sv. Floriána v nadživotní velikosti. Světec stojí na nízkém plintu. V levé ruce drží praporec a pravou žehná. Kašna se sochou zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.
 kašna se sochou sv. Floriána
362.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Moravská Třebová
Barokní socha sv. Floriána z první třetiny 18. století. Roku 1799 postavena jako kašna. V roce 1897 ustoupila modernější a okázalejší kašně, přemístěna pod Křížový vrch. Později opět přemístěna z důvodu výstavby obchvatu města. V r. 2002 se vrátila na náměstí na nově vytvořenou pískovcovou kašnu.
 katovna
330.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Pardubický kraj, Litomyšl
Katovna, původní obydlí litomyšlských popravčích. Poslední kat František Jan (Pírek) Hořínek zde bydlel do r. 1808 (1810). Jeho dědicové užívali nadále stavení jako statek s příslušným hospodářstvím, později katovnu prodali panu Dočkalovi z Litomyšle, dnes je v majetku paní Dostálové.