Turistické cíle v okolí obce Hajnice

František Antonín Špork budoval od r.1695 lázeňské středisko. V l.1707–1717 postaven špitál s kostelem, kryptou, klášterem Milosrdných bratří a lékárnou. Sochařská výzdoba od barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Koncem 18.st. přestavba špitálu.

Fara postavená v r. 1731, pravděpodobně na místě starší farní budovy. Od počátku 19. století sloužila za obydlí duchovním ve výslužbě. Od r. 1948 do r. 1974 sloužila k soc. bydlení. V l. 1975–92 muzeum, dnes patří farnímu úřadu.

Tvrz vznikla asi v pol.13.st. Pravděpodobně za třicetileté války, asi roku 1639, tvrz zanikla. V letech 1822–1826 byl z rozvalin zdiva postaven zájezdní hostinec a klášterní budova s kaplí. V l.1980-1983 odhaleny základy tvrze a dvou kamenných věží.

Malotřebešovská tvrz, jež byla vybudována z kamene o dvou patrech, byla poprvé zmíněna v r. 1571, ale již v průběhu 17. století začala být postupně likvidována a přestavována na poplužní dvůr, který se v zdevastovaném stavu dochoval dodnes.

V r. 1891 byl ustaven Spolek pro zvelebení poutního místa v Malých Svatoňovicích, který inicioval zřízení Mariánského sadu se souborem 7 zděných kapliček symbolizujících Sedm radostí Panny Marie. Výklenkové kaple byly postaveny v průběhu r. 1892.

Barokní zvonice v místě (snad s využitím zdiva) středověké brány městského opevnění ze 14. století. Nachází se v místech, kudy ve středověku procházela tzv. polská cesta. Přiléhá těsně ke kostelu sv. Mikuláše. Později doplněna městským znakem a sochou sv. Václava.

Městské opevnění pochází asi ze 13.st. Na čtyřech místech stály městské brány chráněné věžemi. U řeky Labe byly hradby posíleny vodními příkopy. Jedinou dochovanou věží je Šindelářská věž. Zbytky městského opevnění najdeme i na dalších místech.

Nynější městský hřbitov byl založen r. 1888 a v r. 1893 na něm bylo zřízeno samostatné židovské oddělení. Vstupu vévodí kopie barokního díla Plačící žena, které vytvořil Matyáš Bernard Braun r. 1730 jako náhrobek své tchyně. Hřbitov je díky vysoce hodnotné výzdobě od r. 1958 kulturní památkou.

Raně barokní morový sloup z r. 1678, postaven hrab. Sibyllou Lamboyovou na ochranu města před morem. V nárožích sochy světců: sv. Antonína, sv.Jana Nepomuckého, sv.Rocha, sv.Františka, sv. Šebestiána a sv. Ignáce, ve výklenku je socha sv. Rozálie.

Muzeum bratří Čapků a infocentrum jsou umístěny v objektu bývalých lázní. Součástí je i byt MUDr. Ant. Čapka a Karlův rodný pokoj. Na objektu je pamětní deska a busta Karla Čapka od sochaře Karla Dvořáka z r. 1946.

Novoklasicistní budova nové radnice, původně chlapecká škola, po první světové válce přestavěna architektem Karlem Jarolímkem. Plastická výzdoba je od sochaře Kulhánka z Hořic. Památkově chráněna od r. 1958.

Zámek vznikl přestavbou staršího sídla v r. 1633, jehož majitelem byl Vilém Lamboy. V l. 1880–90 byl ještě rozšířen. Dnes je zámecká budova tvořena dvěma křídly na půdorysu písmene L.