Turistické cíle v okolí obce Choustníkovo Hradiště

Roubený dům postaven asi r. 1720 a býval zájezdním hostincem. R. 1791 se zde narodil významný český buditel, spisovatel a básník Václav Hanka. Dům je příkladem roubeného lidového domu Hradecka. R. 1862 byla odhalena pamětní deska slavného rodáka. V domě je stálá expozice věnovaná V. Hankovi.

Holohlavský rybník je vodní plocha o rozloze necelých 4 ha, která svého času fungovala v úzké souvislosti se zdejší pazdernou, a proto se původně nazývala Pazderní rybník.

Dochované tvrziště po menši ze dvou tvrzí v Holohlavech, vznikla pravděpodobně na přelomu 14. a 15. století. Zaniká koncem 15. století připojením panství Haškem Střížkem z Lužan ke Smiřicím.

Renesanční tvrz postavila jaroměřská městská rada asi v pol. 16.stol. Do 19. stol patří Jaroměři, poté slouží k bydlení. R. 1971 rekonstruována. Obdélná renesančně-barokní budova s přístavkem, zčásti podsklepená. Dnes v soukromém vlastnictví.

F. F. Gallas do r.1669 přestavěl goticko-renesanční tvrz v barokní zámek. Jan Špork v l.1674-1676 jej přestavěl na dvoupatrový obdélníkový, se třemi věžemi. V r. 1775 snížen o jedno patro, odstraněna severní věž a jižní sníženy o patro

Královský hrad z konce 13. stol. na západním okraji Hostinného. Vystřídaly se zde rody z Turgova, Lichtemburka či Šanova. R. 1424 neúspěšně dobýván Janem Žižkou. Za Valdštejnů byl v 16. stol. přestavěn renesančně. V 18. století zchátral a po r. 1835 přestavěn v papírnu.

Novorománská hřbitovní kaple, zasvěcená svaté Ludmile, byla postavena na tehdy nově založeném komunálním hřbitově v Úpici v roce 1887. Pozemek k jeho zřízení poskytl úpický měšťan pan Freibert. Hřbitov je zajímavý i tím, že má židovskou sekci, neoddělenou zdí od zbytku hřbitova.

Ves Hustířany je zmiňována od třetiny 14. století, tvrz však není výslovně uvedena. Nepravidelný tři metry vysoký pahorek tvrziště datovaného keramikou do 14.-15. století odděluje od ostrohu příkop, kterým dnes protéká Litíčský potok.

Pozůstatky hradu v prostoru kostela. Hradiště založil v l. 1003–04 kníže Jaromír, nebo spíše o 50 let později kníže Břetislav I. V 1. pol. 13. stol. zde byl patrně vybudován kamenný hrad. Poč. 14. stol. postaven kostel. R. 1349 svěřen augustiniánům-kanovníkům, s nimiž je spojován dnešní chrám.

Veřejnosti nepřístupný zámek. Tvrz z 14. st. po r. 1665 přestavěna Hildprandty na čtyřkřídlý barokní zámek s arkádovým nádvořím a šestibokou věží. Za Paarů pozdně barokní přestavba v l. 1760-80. Dnešní podoba z opravy po požáru v r. 1886.

Prostá barokní kaple postavena místním farářem Böhmem r. 1720. Na začátku 70. let 20. století vykradena a dveře poničeny. V r. 1978 kaplička opravena místními nadšenci v čele s panem Vejrem ze sousedních Velichovek.

Zastavení křížové cesty s kolorovanými plastikami na dřevěných křížích pocházejí z r. 1893. Poslední z nich s kaplí Božího hrobu dokončena r. 1905. Vnitřní výzdoba kaple je dílem novopackého sochaře Antonína Suchardy.