Turistické cíle v okolí obce Rtyně v Podkrkonoší

Novorománský kostelík Navštívení Panny Marie z r. 1901 stojí v centru obce Dolany a je v jejím vlastnictví. Pro své drobné rozměry často označován za kapli. Církevně v působnosti farnosti Jaroměř bez pravidelných bohoslužeb.

Novogotický kostel Navštívení P. Marie ve Velkém Poříčí byl postaven ze sbírek a darů v letech 1906-1910, jeho vnitřní zařízení pochází z doby výstavby. Fara přistavěna r. 1927. Farnost v současnosti administrována ex currendo z farnosti Hronov.

Původně gotický kostel, podle nedoložených údajů, pochází z roku 1384, přesný rok stavby však není znám. Na konci 16. stol. renesančně přestavěn. Vedle kostela se nachází budova fary, která je v současné době již značně zchátralá.

Masivní zříceniny barokního kostela postaveného r. 1667, následně zrušeného za josefínských reforem r. 1786 uprostřed zalesněné homole poblíž Adršpašského skalního města.

Poutní kostel Panny Marie Pomocné na Kamenci, s dřevěnou poustevnou, byl postaven v letech 1754 až 1763 stavitelem Boh. Kühnem. Zařízení je barokní. Hlavní oltář zobrazuje P.Marii, doplňují dva boční oltáře.

Novogotický poutní kostel Panny Marie Pomocné u Vernéřovické studánky byl postaven v letech 1892–1904. Zchátralý kostel stojí uprostřed ještě zchátralejšího poutního areálu. Budova kostela je dnes v soukromých rukou a prochází opravou.

Poutní kostel Panny Marie Sedmiradostné postaven jako barokní v letech 1733-1734 s dřevěnou lodí. Při empírové přestavbě v letech 1830-1832 postavena loď zděná. Vnitřní vybavení a výmalba vesměs z 19. stol. Malby radostí Mariiných kromě jedné od Ludvíka Nejedlého z r. 1899.

Klasicistní kostel postaven v letech 1827–31. Nahradil dřevěný hřbitovní kostel z roku 1688. Vybavení je většinou z doby výstavby, z původního dřevěného kostela byl přenesen hodnotný reliéf sv. Anny z poloviny 18. století.

Pozdně barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1760-1770 postaven na místě starší stavby zásluhou J. Ch. Swéerts-Sporcka. Jednotné rokokové vnitřní zařízení pochází z doby stavby. Nyní filiální kostel ve farnosti při děkanství Dvůr Králové n. L. s pravidelnými bohoslužbami.

První zmínka o kostele, pravděpodobně dřevěném, je z r. 1356. R. 1681 vystavěn kostel nový a v l. 1784 – 1799 proběhla jeho přestavba. Poslední přestavba kostela roku 1866, kdy dostal současnou pseudorománskou podobu.

Na místě původního gotického kostela v letech 1744 – 1754 postaven nový kostel v barokním slohu, podle plánů K. I. Dientzenhofera měly být po stranách kostela vystavěny dvě věže, realizována byla stavba pouze jedné.

Kostel sv. Jakuba Většího vystavěn na místě původního dřevěného kostelíčku v letech 1720-1723 pravděpodobně podle plánů Kryštofa Dientzenhofera. Barokní stavba vystavěna na protáhlém osmibokém půdorysu z omítaného kamene.