Turistické cíle v okolí obce Rtyně v Podkrkonoší

Nový židovský hřbitov byl založen r. 1925. R. 1926 byla postavena funkcionalistická obřadní síň (arch. A. Kurz). Hřbitov byl zdevastován nacisty za II. světové války. Po válce sem byly převezeny náhrobky ze starého žid. hřbitova, které se zachovaly. Obřadní síň je od r. 1990 v soukromém vlastnictví.

Stolová hora s výškou 700 m tvořená svrchněturonskými až coniackými pískovci. Je rozdělena na Horní a Dolní labyrint. V obou částech je řada bizarních skalních útvarů a horolezeckých terénů. Roku 1956 byla Ostaš vyhlášena přírodní rezervací.

Vzorně rekonstruovaný veřejnosti přístupný pěchotní srub čs. pohraničního opevnění, od roku 1989 v péči Klubu vojenské historie Náchod.

Jeden z pěchotních srubů postavený jako součást místního pohraničního opevnění. Byl vybetonován v srpnu 1938, ale vzhledem k následné mobilizaci nedokončen. Od r. 1999 postupně rekonstruován, posléze dovybaven dobovou technikou a zprovozněn jako vojenské muzeum.

Pěchotní srub odolnosti II pro dva kanóny 47mm, 90mm minomet a 4 těžké kulomety. Postaven v létě 1938, nedokončen – nebyly osazeny pancéřové zvony, neprovedeny terénní úpravy, zřejmě ani nebyla osazena výzbroj. Po r. 2000 snahy o rekonstrukci.

Pěchotní srub začal být budován v srpnu r. 1938. Jeho stavbu přerušila mnichovská dohoda (září 1938) a následná německá okupace. Po válce upravován na chatu, poté opuštěn a chátral. Od r. 2001 srub opravuje skupina nadšenců s úmyslem jej dokončit a zřídit v něm muzeum obrany Trutnovska v r. 1938.

Mlýn byl postaven v r. 1708 benediktinským klášterem. V r. 1767 jej získal Melichar Klíma a r. 1854 ho koupil od František Richtera mlynář František Freiwald. V r. 1867 ho získal Josef Pelly a poté Josef Beran, který zde byl mlynářem do r. 1950, kdy provoz mlýna skončil.

Podkova v dlažbě Karlova náměstí má připomínat podkovu, kterou údajně ztratil kůň krále Fridricha Falckého při útěku po prohrané bitvě na Bílé hoře r. 1620 přes Náchod do Slezska. O podkově se traduje, že nosí štěstí a plní přání.

Žulový pomník s černou nápisovou deskou je věnován čtyřem pruským důstojníkům ze 2. gardového granátnického pluku císaře Františka, kteří padli 28. června 1866 v bitvě u Rubínovic. Pomník zřídil Spolek pro udržování válečných hrobů a pomníků z roku 1866 ve Starém Rokytníku v roce 1929.

Pomník z r. 1901, od brněnského sochaře J. E. Tomoly, na místě, kde byla 27. června 1866 svedena jezdecká bitva mezi rakouskou jízdní brigádou generála Solmse a pruskou jízdní brigádou generála Wnucka. Srážka si vyžádala 319 lidských obětí.

Pomník z černé leštěné žuly připomíná od roku 2017 působení vlasteneckého kněze a lidumila Josefa Regnera Havlovického v Hronově v letech 1831-1845.

Pískovcový pomník s mramorovou nápisovou deskou byl postaven v roce 1936 nad hromadným hrobem neznámého počtu pruských vojáků, padlých v bitvě u Rubínovic a Rokytníku 28. června 1866. Pomník zřídil Spolek pro udržování válečných hrobů a pomníků z roku 1866 ve Starém Rokytníku