Turistické cíle v okolí obce Janské Lázně

Secesní kostel si roku 1904 postavili herlíkovičtí luteráni podle projektu drážďanských architektů Schillinga a Gräbnera. Po roce 1945 ho převzala Českobratrská církev evangelická, jejíž vrchlabský sbor ho spravuje dodnes. Stavba byla opravena v 80. letech 20. století.

Barokní farní budova z r. 1729 na místě starší dřevěné fary. Autorem stavby je pravděpodobně významný rakouský barokní architekt a stavitel italského původu Antonín Erhard Martinelli. Ve výklenku přední fasády je barokní soška Madony s Ježíškem.

Barokní jednopatrová budova fary s mansardovou střechou. Postavena v roce 1766. Nedaleko bývala farní škola.

Areál bývalé fary u kostela Navštívení Panny Marie a sv. Václava, který vznikal od druhé čtvrtiny 18. století do 2. čtvrtiny 19. století. Fara i s hospodářským zázemím tvoří zachovalý areál společně se hřibovem a farním kostelem.

Kolem r.1597 dal Jan Kryštof z Valdštejna postavit zámek. Po r.1794 rozšířen. Václav Berger z Bergentalu přestavěl r.1801 v jednoposchoďovou pozdně barokní stavbu. Zčásti upraven ve 20.stol. a slouží jako internát zemědělské škole.

Zámek postaven v r.1792 v doznívajícím barokním stylu, s přechodem ke klasicismu. V roce 1869 přestavěn v novorenesančním stylu a přistavěna věž. V l. 1907–1910 přistavěno doprostřed jižního průčelí schodiště.

Pouze terénní náznaky po hradu z 2. pol. 13. st., který byl objeven r. 1974. Skládá se ze 2 slepencových skal a malé plošinky. Měl zřejmě strážný charakter a byl součást fortifikačního systému švabenické kolonizace v oblasti.

Královský hrad z konce 13. stol. na západním okraji Hostinného. Vystřídaly se zde rody z Turgova, Lichtemburka či Šanova. R. 1424 neúspěšně dobýván Janem Žižkou. Za Valdštejnů byl v 16. stol. přestavěn renesančně. V 18. století zchátral a po r. 1835 přestavěn v papírnu.

Hřbitovní kostel vystavěný italským stavitelem Carolo Valmadim v letech 1605–08 v renesančním slohu na místě dřevěného kostelíka z roku 1568. Na hřbitově je novogotická hrobka rodu Aichelburgů, přestavěná v roce 1865 pro Bertholda Aichelburga.

Výrazné tvrziště s podsklepeným jádrem a zbytky vodního příkopu. První doložený majitel byl Přech z Javorníka, tvrz doložena r. 1528. Zpustla pravděpodobně na konci 16. století.

Kamenný sklad přádelny lnu, kterou nechal vybudovat hrabě Berthold Aichelburg. Do provozu uvedena v roce 1861, v roce 1887 vyhořela, výroba byla obnovena a v provozu byla do jara 1992. Sklad surového lnu je chráněnou technickou památkou.

Původně zděná jednolodní empírová kaple s půlkruhově uzavřeným kněžištěm z roku 1825, s hrázděnou přístavbou lodě z let 1903-1906. Památkově chráněna od roku 1994. Obnovena v letech 1999- 2003.