Turistické cíle v okolí obce Pec pod Sněžkou

Gotický kostel z pol. 14.. st., přestavěn někdy v 16./17. stol. (věž). V l. 1707–1708 až na věž a část západní zdi lodi stržen a stavitelem A. Parmem z Hostinného nahrazen barokní novostavbou s obdélnou lodí, pětibokým odsazeným závěrem a obdélnou sakristii. Kostel v současnosti bez využití chátrá.

Původně dřevěný. R.1557 Vilém z Valdštejna vystavěl kamenný kostel. Kolem r.1600 rytíř Jiří Šípař Zásmucký ze Zásmuk přistavěl presbyterium. R.1700 Ferdinand hrabě z Harrachu vystavěl kamennou věž. Kol. r.1740 přistavěna barokní kaple sv. Trojice.

Gotický kostel (před 1350) s obdélnou lodí a čtverhranným presbytářem, v pozdní gotice přistavěna věž, přestavěný renesančně v l. 1598–1602 stavitelem Carlo Valmadim (prodloužení lodi, trojboké zakončení závěru, sakristie, lunetová římsa), další úpravy 18. a 19. st. R. 1969 vyhořel, opraven 1975.

Na místě původního kostela ze 14.st. vystavěn v novogotickém stylu kostel nový . Děkanský chrám sv. Vavřince dostavěn r.1889. Z původního kostela bylo převzato 5 zvonů, které byly postupně zrekvírovány. V roce 2002 pořízeny tři nové kostelní zvony.

Raně gotický kostel z posl. čtvrti 13. st. (vých. pol. lodi, presbytář, sakristie), přest. renesančně (1615 prodloužení a zaklenutí lodi, sev. kaple) a barokně v l. 1698 (věž), 1786 a 1797 (nová sakristie). Opravy 1864, 1926. Kolem kostela hřbitov s část. středověkou zdí snad pevnostního charakteru.

Dřevěný norský kostel typu stavkirke, postavený původně ve 13. století u jezera Vangsmjösen. V pol. 19. stol. zakoupen pro berlínské muzeum, znovupostaven na úpatí Sněžky, doplněn dřevořezbami od mistra Jakuba z Janowic.

Původní kašna z roku 1792 se nazývala Dračí studna. Roku 1892 nahrazena novou kašnou se sochou Krakonoše, umístěnou na umělém skalisku v žulové nádrži. R. 2001 stářím poškozená socha nahrazena kopií sochy původní.

Křížová cesta z roku 1876 vede ke kapli sv. Anny a dál směrem na Starou Horu ke studánce s léčivou vodou. Cesta byla zničena ve druhé polovině 20. století a obnovena v letech 1999 až 2001. Vyzdobena je obrazy výtvarníka Aleše Lamra.

Mlýn na Lysečinském potoce, největší z maršovských mlýnů. Dnešní podoba je z poloviny 19. století, po úpravách provedených mlynářem Vinzenzem Adolfem. Sloužil kromě mletí obilí i k výrobě lněného oleje. Dnes soukromý obytný dům.

Novogotickou kapli s hrobkou nechala postavit v l. 1887-1890 hraběnka Luisa Černínová, roz. Morzinová (projekt arch. Stephan Tragl). R. 1892 byl do hrobky uložen její muž, hrabě Heřman Černín a r. 1907 hraběnka Luisa. Po druhé sv. válce začala kaple sloužit jako modlitebna Církve čs. husitské.

Kaple byla postavena v roce 1874 na loukách u obce Sklenářovice jako ochrana před nepohodou. Po roce 1945 pustla. V letech 1998–99 opravena. Interiér vyzdoben nástěnnou malbou Květy Krhánkové. Kaple je celoročně otevřená.

První zmínka o pivovaru v Maršově je z r. 1599. Dnešní areál vybudovali J. B. Schaffgotsch a A. Aichelburg po r. 1792. V r. 1926 jej koupil Měšťanský pivovar v Trutnově, výrobu ukončil a nechal zde stáčírnu. R. 1942 areál vyhořel od té doby chátrá.